Jak vnímají čtenáři FF pojem "AU"

• "Kdyby mi stačilo to, co je v kánonu, nemám potřebu číst jakoukoli FF."

Myslím, že se postupně s každou další anketou, kterou uspořádám, učím, jak že se ty ankety vlastně mají dělat. Chci věřit, že to znamená, že tato proběhla o něco lépe než ta předchozí. Každopádně dotazníkové webové stránky „Vyplň to“ mi tentokrát ušetřily hodně práce a také mi jsou tak trochu korektorem. Odpovědí se tentokrát sešlo víc než posledně a pro mě bylo ještě o něco složitější z nich vybrat ty nejreprezentativnější a nejzajímavější. Avšak díky tomu, že jsou výsledky na „Vyplň to“ nadále archivovány, nepodám-li je sama dostatečně objektivně, vždy máte možnost se podívat do archívu a udělat si na jejich základě vlastní názor.

Proč vlastně vůbec tato anketa vznikla?

Jak jsem napsala v článku o AU, mám s tímto pojmem určitý problém. Mám pocit, že existence AU se do značné míry prolíná se samotnou fanfiction. Smyslem této ankety bylo empiricky si ověřit, zda se ostatní čtenáři dívají na AU podobně jako já.

Jedna z otázek, kterou jsem si při vytváření otázek kladla byla, zda nás slashařky při vnímání toho, co je kánon neovlivňuje naše záliba. A protože v okruhu, v němž se běžně pohybuji, převažují jednoznačně slashařky, snažila jsem zuby nehty získat pokud možno reakce i jinak zaměřených čtenářek (nebo čtenářů) fanfiction.

Úspěch to byl sice jen částečný. Z níže umístěného koláče je patrné, že slashařky mají stále jednoznačně navrch. Přesto chci věřit, že se mi povedlo získat dostatečný počet respondentů, aby byl výsledek aspoň při percentuálním přepočtu dostatečně vypovídající.

Je dobré ale vzít na vědomí, že tato anketa nemůže dát uspokojivou odpověď na otázku, kolik čtenářek, případně čtenářů (I ti existují. Ne, že ne.:) ) slashe se nachází mezi přiznivci fanfiction. Pokud vás zajímá odpověď na tuto otázku, ukazatelem by mohla být spíše tato anketa.

Proč čtete nebo píšete fanfikční příběhy?

• „Jsem nadšena fantazií a kreativitou autorů FF. Je to něco ve stylu : vezmi kancelářskou sponku ( kterou samozřejmě někdo vymyslel a vyrobil ) a vymysli co nejvíce způsobů jejího využití. A můžeš ji podle libosti natahovat a kroutit... Základem bude vždy sponka, ale výsledek už je tvé dílo.“

Je-li skutečně, jak se domnívám, většina fanfikčních příběhů AU, pak otázka proč tomu tak je, se docela dobře může krýt s odpovědí na otázku, proč lidé vůbec fanfikční příběhy čtou nebo píší. Právě proto jsem se na to svých čtenářů zeptala:

Možnosti, z nichž jsem vám dala vybrat, mi měli naznačit, na jakou míru kanoničnosti či nekanoničnosti jsou čtenáři fanfiction ochotní přistoupit. Třeba varianta „hledám pokračování příběhů, které již znám“ by mohla vyhovovat čtenářům, kteří touží najít příběhy zcela kanonické. K této možnosti se přihlásila zhruba polovina účastníků ankety.

Předpokládám, že ze čtenářů, kteří zatrhli možnost „hledám další příběhy ze svého oblíbeného světa“ a „především mám rád(a) své hrdiny“ by se mohli rekrutovat potencionální čtenáří AU příběhů. Domnívám se , že použité charaktery jsou často posledním možným spojovacím článkem FF textu s daným fandomem, takže možnost „především mám rád(a) své hrdiny“ ukazuje na čtenáře, kteří by za určitých okolností přistoupili i na příběhy umístěné do zcela odlišných světů (třeba Sherlock Holmes na kosmické lodi). A ti, kteří zatrhli možnost „hledám další příběhy ze svého světa“ by se možná byli ochotní smířit s dějovou odchylkou od kánonu pokud bude zachován jejich svět. K oběma možnostem se přihlásily zhruba třičtvrtiny respondentů.

 

Těm, co zvolili možnost „hledám jen něco ke čtení“ v zásadě na tom, zda budou číst zrovna fanfiction nijak zvlášť nesejde. Zdá se ovšem, že takových mnoho není. Sedm lidí ze 172 není moc. :)

Nicméně naznačená interpretace výsledků dokonce i mě samotné připadá trochu moc odvážná. O něčem víc vypovídající mi přišly odpovědi, které mi na tuto otázku napsali respondenti vlastními slovy.  Očekávaně a opakovaně zmiňovali jako motivaci ke psaní a čtení FF nespokojenost s kánonem a možnost ho prostřednictvím fanfiction změnit: "Občas se mi nepáčí, ako skončí daný film/kniha/seriál a rada si prečítám nejaké to pokracovanie, či pozisťujem ako to vnímajú ostatní." , ale další odpovědi naznačovali i jiné čtenářské motivace.

Z těch, které se objevovily opakovaně, bych zmínila ještě:

• Únik z reality do světa fantazie: „Aspoň na chvilu se dostanem do světa, kde je slusna šanca úprimnou snahou niečo zmenit, V skutočnom svete nech sa sanžim akokolvek často je vysledok nezmenitelny.“
• A (kupodivu :) ) slash: „Ráda čtu oplzlou literaturu o lásce dvou mužů.“ :)

Obě tyto možnosti považuji za typické.  K té druhé bych podotkla, že si obrovský význam slashe ve fanfiction vysvětluji tím, že zájmu jeho čtenářek dosud oficiální tvůrci či média věnují jen velmi opatrnou pozornost. Četba či psaní fanfiction bývá pro fanynky slashe proto hlavní příležitostí, jak svůj zájem ventilovat. 

Dáváte přednost kanonické věrnosti nebo originalitě?

Domnívám se, že fanfiction je odsouzena k tomu, aby se hájila před dvěmi obviněními - obviněním z nedostatečné originality a obviněním z porušování či dokonce urážení své kanonické předlohy. Paradoxně mi připadá, že tato dvě obvinění se navzájem vylučují. Pokud FF není kanonicky věrná, těžko může být zároveň neoriginální (minimálně ve vztahu k předloze) a obráceně. Kdyby byla ve všem zcela závislá na předloze, těžko může být nekanonická.

Každopádně autoři FF musí asi stále řešit toto dilema: Když dodám něco nového do starého známého světa, jak moc a v čem ho smím změnit?  Toto dilema je typické pro fanfiction a je samozřejmě typické také speciálně pro AU příběhy. Zkusila jsem se tedy čtenářů FF zeptat, zda preferují více originalitu či kanonickou věrnost? A tady je výsledek:

Čtete rádi AU příběhy? Jsou odchylky v FF běžné? 

• Tohle škatulkování ... Tak, jak to vnímám já, je AU téměř celá FF. a to je jen dobře.
• Pokud odchylky nejsou běžné, tak já si hold takové povídky vybírám. :-)

Vzhledem k tomu, že i já považuji za AU (za nějak odchýlenou od kánonu) naprostou většinu fanfiction, dívám se na hlasování o následující otázce tak trochu jako na hlasování o tom, zda čtenáři FF pohlíží na všechny od kánonu odchýlené příběhy jako na AU?

Čtete rádi AU příběhy? 

• Mám je rád(a), baví mě, co se může přihodit jinak za změněných podmínek.  62,21 %
• Snesu skoro cokoli, kde vystupují mé oblíbené postavy.  33,72 %
• Nikdy nebo jen okrajově. Nemám je v oblibě. 11,63 % 
• Možná bych četl(a), ale moc AU příběhů neznám. 8,72 %
• Je to jinak.  6,4 %
• Vlastně je čtu stále. Skoro žádné jiné příběhy ani neznám. 4,07 %

Soudě dle posledních odpovědí se, mnoho čtenářů to takto nevnímá. To, že si čtenáři při tom jsou vědomí, že odchylky od kánonu jsou v FF běžné, mohu doložit tímto grafem.

Tak tedy skoro 94% čtenářů si sice myslí, že odchylky od kánonu jsou běžné, přesto jen 4 procenta jsou názoru, že čtou vesměs samé AU. Domnívám se, že je tomu tak proto, že menší odchylky čtenáři FF "tolerují" a za AU je prostě nepovažují. Těžké by ovšem asi bylo shodnout se v tomto případě na jednotné definici slova "menší". 

• Nesmí to být přehnané. Čili, pokud se třeba HP světa týče, úplně klidně akceptuji severitus, ale bytostně nesnáším např. přesun světa na vesmírnou loď (což je extrémní blbost, ale nic jiného mě teď nenapadlo) :) 
• Termín AU nemám ráda a většinou jsem ostražitá, když ho v úvodu povídky vidím. Záleží však, co se myslí pojmem AU (více v u ot. 10) S FF zasazenými např. do sedmého ročníku obvykle nemívám problém, kdežto povídkám odehravajícím se v podrstatě v úplně přetvořené realitě se vyhýbám.
• To je těžký. Záleží, jak si definuješ AU?
• Ono záleží jak dramatické je to AU, když umře Sirius, ale charakter postav se nijak nezmění, proč ne. Ale, když povídka začíná slovy: Severus se s úměvem probudil ve světle růžových peřinách...tak sorry, ale to je moc. I když pokud je to parodie/komedie, sem tam prostě člověk potřebuje vypnout.
• Jde hlavně o příběh, když je dobrý, tak tolik nezálěží na tom jestli je AU nebo ne. 

Tak to tu máme zas, důležitá je hlavně kvalita příběhu, případně IC postavy. :)

Varování před odchylkami

• Autor by měl čtenáře rozhodně předem varovat. Někteří čtenáři si i při malé nabídce stejně pečlivě vybírají co čtou. A já se k nim též řadím.
• Nemyslím si, že autor má vůči čtenářům jakékoliv povinnosti. Nechala bych to teda na něm. Možná si ale měla na mysli otázku: Chtěl(a) byste být před odchylkou od kánonu varován(a)? Pak bych odpověděla, že ne - a nejde ani o to, že bych to považovala za nesmysl, ani o to, že se chci nechat překvapit. Prostě mě to nezajímá.

Odchylky jsou někomu lhostejné, zatímco další na na nich bazíruje. Na otázku, jak moc důležité je pro čtenáře jejich označení v perexu, mi měl odpovědět tento graf:

Proč je skoro nemožné značit všechny odchylky od kánonu myslím dobře vystihují tyto reakce:  

• Vzhledem k tomu, že každý autor chápe trochu jinak svět, podle kterého píše, takže odchylky se dají očekávat vždy. Takže neměly by se všechny značit, nicméně si myslím, že když autor provede významější (opravdu významější) změnu, mohl by to už označit, popř. vysvětlit (viz Lanevřiny poznámky pod kapitolou). A pak samozřejmě si myslím, že absolutní AU, viz Harry není kouzelník ale malíř pokojů, to by se značit mělo.
• Vzhledem k tomu, že při psaní vlastně netuším kolik odchylek od kánonu udělám, je dost dobře nemožné, je všechny vyjmenovat, zejména když některé vzniknou náhodou nebo skutečností, že si opravdu nepamatuji každý detail. Nicméně považuji za správné upozornit, pokud je tam zásadní odchylka, která se příběhu týká a o které předem vím. Zároveň bych tak ale neučinila, pokud by to znamenalo vyzrazení zápletky příběhu.
• Podle mě stačí upozorňovat jenom na zásadní odchylky - tedy takové, které nějak ovlivňují děj. Což je ovšem většina. Malé odchylky, co jsem koukala, většinou vyplývají z faktické chyby nebo špatné znalosti kánonu. A pokud něco autor pozměnil úmyslně kvůli příběhu, tak už to není malá odchylka, ale zásadní.  

Myslím, že pravý smysl takového značení dobře vystihl tento názor: "Odchylky by měly být rozhodně oznámeny, ale nemusejí být vypsané explicitně, aby se neztratil moment překvapení u čtení. Nejsou-li odchylky oznámeny, vede to nutně čtenáře k domněnce, že autor udělal chybu, tj. že v kánonu něco přehlédl. Osobně jsem pro vysvětlující poznámky pod čarou typu "ano, vím, toto JKR řešila jinak, tato odchylka je vědomá", obzvláště u drobností (jiné vlastnosti lektvarů či rostlin, jiné uspořádání budov apod.)."

Fánon
 

Nikdy mě vlastně nenapadlo, že pojem fánon nějak souvisí s pojmem AU, dokud jsem se nezapletla do debaty o tom, zda má či nemá toto slovo negativní význam. Osobně si myslím, že nikoli. Nebo minimálně, že v současnosti již nikoli. Během té debaty jsem ovšem pochopila, že někdo může - označení nějakého faktu ve fanfikci za fánon - považovat za obvinění z nekanoničnosti. Pokud by fánon byl označením těch faktů, jež kánonu odporují, splýval by přece do značné míry s termínem AU? Nebyl by pak termín AU zbytečný?

Chtěla jsem proto zjistit, jak to vidí ostatní čtenáři FF a zeptala jsem se jich, zda za fánon považují fakta kánonu odporující nebo kánon (jen) rozšiřující?

Z grafu zachycující výsledek této anketní otázky vyplývá, že převažuje názor shodující se i s mým vlastním dojmem, že fánon je rozšířením kánonu. Sice možná občas trochu pochybným, není však jeho popřením.

Někteří respondenti ankety mou otázku docela pochopitelně odmítli, protože žádná z těch dvou možností kánon jasně nevymezovala a stavěla před ně tak trochu nesmyslné dilema. Napsali mi proto na vysvětlenou slova, která bych klidně použila jako definici fánonu. Několik takových definic jsem vybrala:

Fánon je:

• Vše, co není součástí kánonu, ani to nebylo původním autorem potvrzeno či řečeno, ale je to často používáno, případně dokonce bráno za platné.
• Fánon je "kánon ff povídek", neboli to, co se vžilo v ff světě a bere se v něm za dané, aniž to má podklad v knihách.
• Jednoduše vše, co se ve fanouškovském světe tak rozšířilo, že je to obecně přijímáno jako fakt téměř kanonického rázu. Kupříkladu si vůbec nejsem jistá, jestli v HP fandomu je Severus Dracovým kmotrem pouze podle fanonu, nebo i kanonicky.
• Spíš taková zažitá "klišé". Fakta, která se sice nevyskytují v kánonu, ale fandomem jsou tak zažitá, že jsou už v podstatě na stejné úrovni s kánonem (a mnozí čtenáři už vlastně ani netuší, jestli to v kánonu bylo nebo ne :))

Maličko odlišně a právě proto zajímavě definoval kánon tento účastník ankety: "Nenapadá mě zrovna žádný vhodný příklad, ale myslím, že do fánonu se může zařadit i nějaký detail z kánonu, který někdo použije a dalším se to zalíbí. Definovala bych fánon spíš jako to, co nebylo součástí kánonu anebo bylo nepodstatnou součástí; jen by to nemělo kánon popírat. "

Někteří považovali za dobré zdůraznit, že fánon považují za rozšíření kánonu: 

• Je to podle mě rozvedení kánonu, například nějakých lehkých náznaků, které byly v kánonu jen nastíněné.
• Fánon je prostě rozšířená verze nosného příběhu. Někdy se s ním prolíná tak úzce, že už nelze rozlišit. Vždyť – jak mi víme, jak to JKR nebo jiný autor myslel? Co když za půl roku zjistíme, že JKR napsala jako gaye nejen Brumbála, ale i Filche?
• Je to prostě rozšiřování kánonu fanoušky. :) Tj. detaily a fakta, které kánon nepopírají, ale vymysleli je fandové, takže nejsou oficiální. :)

A úsměv na tváři ve mně vyvolala tato textová evokace grafického zachycení vztahu mezi kánonem a fánonem: "Vnímám kánon jako jádro a vše ostatní, ať už to kánon kopíruje, mění, nebo jde úplně proti němu, je fánon. A kdybych si to představila nějak graficky, je kánon vlastně kupodivu součástí fánonu... ( no tohle ? )"

Proč se autoři kánonu vždy nedrží ?

• „Nač se držet kánonu, když ten už existuje?“

Tato otázka byla klíčová. Vlastně kvůli ní jsem celou anketu uspořádala. Na odpovědi na tuto otázku jsem byla logicky nejvíc zvědavá a jejich čtení pro mě bylo nejzajímavější. Názory, které jste vyslovily jsem roztřídila do několika kategorií a zhruba seřadila podle četnosti, v níž se vyskytovaly. Zde jsou tedy odpovědi na otázku proč autoři FF mění kánon:

1. Nedostatečná znalost kánonu, selhávající paměť nebo dokonce přímo lenost 

• Protože to neumí a většina ani kánon udržet nedokáže byť sebevíc chce ...
• Valné většině selhává paměť - třeba mě rozhodně. A pokud drží filmových předloh, tak se často dopouští chyb.
• V první řadě si myslím, že je to tak pro ně prostě jednoduší. Vidím to na tom, že strávím hodiny čuměním na cizojazyčnou potterwikia, abych si našla potřebné informace a znám lidskou povahu, takže vím, že tohle moc lidí dělat nebude. Zadruhé za to jistě může prostá neznalost kánonu nebo jeho detailů... 
• Jednoduše proto, že ne všichni autoři si ve chvíli, kdy FF píší, pamatují do sebemenšího detailu vše, co bylo napsáno v originále... 

2. Rozdílné čtení samotného kánonu

• Každý autor může kánon vnímat trochu jinak, takže ho i rozdílně prezentuje.

• Každý má jinou představu hrdinů a děje, držet se kánonu je v podstatě pouze opisování originálu. Pokud je jim někdo nesympatický, nebo naopak mohou ho upravit podle sebe.

• Dodržet přesně kánon mi přijde v ff prakticky nemožné. Jen autor sám ví, co by chtěl dále „říci“. Moc takových příběhů neznám/Doufám, že najdu nějaký, který mě zaujme (bez změny charakteru postav). Asi se se svojí oblíbenou postavou nemohou „rozloučit“, mají rádi prostředí, do kterého ji vsadí, případně je jim blízké – snažší na popsání.

3. Touha změnit to, co bylo v kánonu pro autora (ideálně i pro jeho čtenáře) nevyhovující

• No pretože Rowla zabila Severusa!! :))

• Protože jim některé věci nevyhovují nebo v kánonu nejsou řešeny. Pokud se snaží napsat něco originálního, spárovat postavy, které se v kánonu nenávidějí, přijít s něčím novým, překvapit..., tak si některé skutečnosti upraví podle svého. 

• ... jistě i skutečnost, že některé části kánonu jim prostě nevyhovují v příběhu nebo se jim prostě nelíbí, tak je úmyslně změní.

4. Originalita a vůbec větší prostor pro svou fantazii a vlastní tvorbu.

• Větší prostor pro fantazii

• Protože, když se všichni chytíme kánonu, kdo vytvoří nové originální dílo?

• ... druhý, asi ještě častější důvod je originalita. Pokud chce autor FF napsat dobrý příběh, obvykle má promyšlenou vlastní dějovou linii, která se ne vždy musí ve všem shodovat s kánonem. (Což je podle mě v naprosto v pořádku).

 5. Rozvíjení a dotváření fikčního světa a „zaplňování mezer“ v kánonu.

• Protože kánon je jako stavba. Ak sa niktorému autorovi nepáči tá ktorá vec dopadla, tak si proste zmení niektorú čásť a dorobí. Já osobne to mám v príbehoch veľmi rada, ak nejaký autor niečo zmení. Tým pádom dostává príbeh iný rozmer. A je to niekedy o moc zajímavejšie.
• Protože ve světě JKR existuje spousta mezer, které autoři oprávněně zaplňují.  

6.  Logika vlastního příběhu

• Protože hlava chce jedno a ruce píšou druhé. :-) Že by to bylo ono slavné fanfičkní: Já, autor, to sice myslím dobře, ale ty postavy si dělají, co chtějí. :) 
• Myslím si, že je to proto, že pro autora je prvořadý příběh, který vymyslí, a jako platformu využije svůj oblíbený svět nebo postavy - kánon je druhořadý a může se ohýbat ve prospěch příběhu. není to nezbytně špatně, ale občas z toho vyjde neskutečná blbost. 

7.  Opravit chyby v kánonu.

• Protože kánon je pitomej. :D
• ... Navíc ce občas vykytnou i vzácné případy, kdy kánon obsahuje chybky na kráse či logické nesrovnalosti, které FF "napraví".

Na závěr jsem si schovala tento názor: "Řekla bych, že je k tomu vede "tvůrčí přetlak";-) Ale vážně - nikdy mě nenapadlo, že by to mělo být nějak důležité, držet se kánonu. Je to jako když děláš jahodový dort. Někdo chce mít pořád némlich ten samej, co mu pekla babička, já ocením i mnoho jiných variant (dokonce fakt ráda ochutnávám něco, co jsem ještě nikdy neměla, i když to neznamená, že mi všechno chutná). Má to jednu podmínku - pořád to musí mít více méně tvar dortu a chutnat po jahodách:-)"

Proč se píší AU, které zcela mění prostředí

• Protože nedokáží ocenit krásu kánonu, do něhož je zasazen. Tihle lidi nemají žádnou úctu whatsoever ...

Jak už kdysi ve svém článku naznačila Julie, AU příběhy lze rozdělit na dva druhy. Julie jim (po vzoru fanlore) říkala kanonické AU a nekanonické AU. Ty druhé se vyznačují tím, že z původního světa ponechají vlastně jen charaktery postav. Jde o tak specifický fenomén, že jsem měla potřebu se na důvod po jeho existenci zeptat samostatně. Z vašich odpovědí jsem vypreparovala tři hlavní teze, proč že tohle pisatelé fanfiction příběhů dělají:

1. Lehce škodolibá teorie praví, že jde o autory zcela originálních nefanfikčních příběhů, kteří své postavy jen pojmenují jako ty kanonické, aby tak získali více čtenářů. 

• Možná si nevěří natolik, aby povídku uvedli jako svůj originál a zapojení do ff jim přinese čtenáře.
• ... četla jsem ff, ve které se v Bradavicích (éra pobertů) řešilo, co má kdo na sobě a elitou školy byly roztleskávačky(!!!), zkrátka ten příběh by měl úplně stejný "smysl", kdyby se odehrával na jakékoliv mudlovské střední škole, proč to autorka nacpala do Bradavic, je mi záhadou; možná chtěla přilákat čtenáře...?

2. Autoři experimentují. Chtějí vidět své postavy v jiném prostředí.

• Mají rádi své hrdiny z originálu a chtějí vyzkoušet, jak by mohli zapadnout do jiného světa.
• Protože je napadla zápletka, která není v původním prostředí reálná.
• ... Já bych řekla, že je oslovily spíše charaktery vybraných postav než konkrétní příběh a baví je zasazovat je do nového prostředí a vystavovat novým okolnostem.

3. Nebo by důvodem mohla být autorova nejistota ve znalosti kánonu. Autor si není jist svými znalostmi kanonického prostředí nebo naopak chce využít znalost nebo zálibu v nějakém jiném prostředí.

• Vyhovuje jim více, když budou psát o prostředí, které je jim bližší, nebo chtějí napsat něco zajímavého, co před nimi nikdo nenapsal.
• Protože ho třeba znají, vyrostli v něm, chtějí ukázat, že takto by to také šlo a že příběh původně z kouzelnické školy může krásně růst i na vnkově ve viktoriánské Anglii.  
• Asi se se svojí oblíbenou postavou nemohou „rozloučit“, mají rádi prostředí, do kterého ji vsadí, případně je jim blízké – snažší na popsání.
• ... Chci najít paralelu s jejich světem v tom svém, který znám. Netroufám si na onen kánonický svět, takže ho dám do svého, kde se hraje podle mých pravidel. 

Charakter

• Když autoři nezachovávají z původního světa už ani charaktery, nechápu, proč raději nenapíší vlastní originální dílo :)

Jsem přesvědčená, že otázky kolem charakteru jsou úhelným kamenem většiny fanouškovských debat týkajících se kánonu i fanfiction. Zeptat se tedy na vztah AU fanfikcí a charakteru jejích postav se mi zdálo nutností. 

Zdá se, že docela přesvědčivě, nikoli však zrovna jednohlasně, převažuje názor, že charakter musí být dodržen i v AU fanfikcích. Koneckonců názor, že charakter je v FF tím nejdůležitějším, projevili někteří respondenti i v odpovědích na další otázky. Tady jsou některé z těchto reakcí:

• Změny charakteru mi v AU povídkách vadí nejvíc.
• Bytostně nesnáším OOC. Když už se někdo rozhodne pro OOC, může si stejně tak rovnou vymyslet nějaké originální charaktery a nemusí mršit charaktery, které milujeme právě proto jaké jsou.
• Nevadí mi originalita, ale spíše mi vadí přehnané OOC.
• Odklon od kánonu mi nevadí, pokud autor naprosto nezmění charaktery postav a nestanou se z nich "ťuťu-ňuňu" žvatlající individua. A to jsem příznivkyní "klišoidní romantiky".
• Myslím, že alespoň něco by mělo být zachováno. A ostatně konkrétní postavy a jejich charakter jsou většinou důvodem, proč bych onu FF chtěla číst.

Po přečtených reakcích se jeví celkem logické, že si většina respondentů myslí, že charakter postav má být i v AU povídkách zachován:  

• AU prostředí neznamená nutně i AU postavy a naopak. Asi by bylo vhodné to rozdělit. A v případě, že je AU obojí, pak to tak i napsat. (Ne, že bych to sama dělala, nikdy jsem se nad tím tak hluboce nezamýšlela)
• Určite nezbavuje. Jako nejhorši kombinace mi ovsem přijde, když autor charakter postav przní, ale není si toho vědom a vydává to za kanonické.
• Koneckonců pro změněný charakter postav je tu jiné označení, ne? :-

Nicméně obecně tento názor přijímán není: "Mám ráda, když jsou postavy kanonické, ne že ne, ale myslím si, že když změníme prostředí, ovlivní to nejen příběh, ale i postavy. Nikdo nemůže vědět jistě, co udělá úplně nepatrná změna, která by někdy ani nemusela být hodná přemýšlení, s člověkem. Tak je to i v životě, nejen v příbězích. Stačí jeden jediný dobrý den, nebo jen hodina, i okamžik, aby člověk odbočil na jinou cestu, než po které kráčel dosud. Když se mohou změnit reální lidé, proč ne postavy a jejich charakter?"

Někteří připouštějí změnu postavy, ale podmiňují to dalšími okolnostmi. Domnívají se, že změna by měla být v příběhu odůvodněná: Můžou ho pozměnit na základě jiných zkušeností, ale mělo by to být vysvětleno, protože jinak to není ani svět, ani postavy, o kterých si chci číst. Nebo, že změna by měla mít v příběhu nějaký smysl: "Pokud by změnili výrazně charakter postav, už by to byl někdo jiný. Změna charakteru je pro mě přijatelná, pokud slouží zápletce (viz temný Brumbál)."

Pozornosti hodný počet účastníků ankety považoval za vhodné se při té příležitosti vymezit proti jakémukoli spojování FF se slovem povinnost:

• Každý autor má právo na svoju fantaziu.
• Autor nemá žádnou povinnost a skvělý příběh si vždy najde své čtenáře. Navíc čtenáři se mohou lišit v názoru jaký je vlastně původní kanonický charakter postav. Nicméně je-li příběh AU a zároveň jsou postavy opravdu mimo kánon, můžeme si klást otázku, proč autor raději nenapsal příběh svůj, originální. Jak jsem již psala, autor dle mého žádné povinnosti nemá.
• Ach, tohle je tak těžké... Opět tu funguje velká spousta faktorů. Zaprvé se domnívám, že napsat IC je zkrátka zhola nemožné. Nebo jsem se alespoň ještě nesetkala s příběhem, kde by všechny postavy do puntíku splňovaly mou představu postav kanonických. Ale v tom bude nejspíš zakopaný pes. Vnímání těchto postav je hodně subjektivní. Samozřejmě se většina z nás dokáže shodnout na extrémech (např. pokud začne Severus nosit růžový hábit a pěstovat morčata, nikdo nebude pochybovat o tom, že to nebude IC Severus). Do FF postav se pak určitě do značné míry promítá řekněme touha autora. Zkrátka si postavu udělá takovou, jakou ji touží mít. Může k tomu docházet vědomě i podvědomě, každopádně se to děje. Když se vrátím k otázce; slovem povinnost bych v FF vůbec neoperovala, nějak mi připadá, že se to vylučuje (i když vím, že by se se mnou někdo asi hádal). Jsem ale zastáncem maximální svobody v FF. Pokud mě autor textem přesvědčí, že daná postava se takto chová z pádných důvodů, pak si to s chutí přečtu a nevznesu jediné slovo protestu.
• Nemohu to odsuzovat. Ale většinou se před nedodržením charakteru varuje značkou OOC. I přesto bych to nepovažovala za povinnost. Jediné, před čím by se podle mého muselo varovat je věková hranice. Možná ještě stupeň nechutnosti... a snad (ačkoliv to osobně taky nepovažuji za povinnost) sexuální zaměření postav. Neumím si představit, že by někdo přišel k újmě, protože nebyl varován, že se příběh bude odehrávat místo v Bradavicích ve vzducholodi. Pokud ho to jó hodně pohoršuje, vždycky může přestat číst. Varovat předem na přílišnou originalitu díla je sice od autorů moc pěkné, ale nemělo by to být od čtenářů bráno jako povinnost. Jde tu přece o Fanfikce...

Zaujala mě také tato reakce: „ Podle mě je na každém příběhu nejdůležitější psychologická propracovanost postav. Pokud někdo dokáže vystihnout charakter postavy ještě lépe než originální dílo, klobouk dolů. Ale nevadí mi ani, pokud je postava OOC, pokud je její charakter a celkové vystupování konzistentní a věrohodné.“ Předpokládám, že dotyčný si ve skutečnosti cení toho, když postava má hlubší a plastičtější psychologii než ta v kánonu. Nezdá se mi totiž opravdu možné "vystihnout charakter lépe než kanonické dílo", poněvadž právě kanonické díllo onen charakter definuje.

Zdá se, že debaty kolem charakteru budou vždy náplní nejbouřlivějších debat. Je-li podstatou fanfiction svoboda přepsat si kanonický příběh po svém, není zřejmě nikdy možné nalézt zcela obecně akceptovatelnou podobu, v níž se ta různá "po svém" potkají. Na tom, jak je pro nás čtenáře, který z nich přijatelný se podílí naše osobní vidění postav. A to evidentně také není vždy stejné. Jako důkaz pro toto své tvrzení mohu použít glosu o Severusi Snapeovi na tomto webu.

 

Mění sexuální orientace charakter postavy?

• „K tomu OOC, se musím přiznat. Snape a Potter jsou heterosexuálové, a jelikož je przníme vzájemnou homosexuální láskou, musí být logicky mimo charakter“
• "Na tuhle otázku se podle mě těžko odpovídá. Pokud se zaměřím na HP FF, které sama píšu, tak třeba takový Snape - podle knih pravděpodobně heterosexuál, ale je to tam někde řečeno? Klidně mohl být i bisexuální postava, tedy je těžké říct o něm, že v povídce, kde si to rozdává s Malfoyem je prostě OOC. Pokud se jinak chová kánonicky, nevidím důvod, proč by musel být jenom kvůli výše zmíněnému označován jako OOC, když z knih toho víme hodně ale vlastně tak málo." :-(
• "Pokud je změněna sexuální orientace nebo partnera, tak jde podle mého o změnu kánonu, ne o změnu charakteru."

Tato otázka je pro mě velmi osobní a byla jsem velmi zvědavá, jak to vidí ostatní. Přiznávám se, že mě potěšilo, když převážil názor, že změna sexuální orientace sama o sobě neodůvodňuje označení OOC, poněvadž je to i můj názorj.

Kde jinde, než ve vnímání této otázky, by se mohly odpovědi slashařek a ostatních čtenářek FF lišit? Srovnání bylo v tomto případě nutností. Tak trochu jsem doufala, že se naše názory v této otázce až tak zásadně nerozcházejí a že ve fandomu nepanuje nějaký dramatický rozkol. A jak se zdá, dramatický rozkol tu skutečně nepanuje, výsledek však pro mě byl překvapivý. Dopadl poněkud jinak než jsem předpokládala.

S větou, že „Postava je OOC, pokud změníte její sexuální orientaci“ souhlasilo:

 

Celkem                  26, 7 % (46 z 172)

Slash nečtu          33,3% (5 z 16)

Jen okrajově             33,3% (12 z 37)

Čtu všechno             21,1% (8 z 39)

Převážně čtu slah     23,1% (12 z 54)

Čtu jen slash            34,6% (9 z 26)

Je dobré vzít v úvahu, že tohle nemusí být vypovídající vzorek. Počty resondentů v jednotlivých skupinách jsou často na hranicích schopnosti něco obecného vypovídat.  Ale stejně, čekali byste, že nejvíc budou o tom, že "změna sexuální orientace je důvodem k označení postavy OOC" přesvědčené zaryté slashařky?

Prohlížela jsem si výsledky a přemýšlela, jak si tohle mám vysvětlit? Zdá se, že ti, kteří čtou zejména jeden typ povídek (ať už het nebo slash) jsou častěji přesvědčeni, že je mezi postavami v het a slash fanfikcích podstatný rozdíl. Zatímco ti, kteří čtou oba typy povídek, mají pocit, že mezi postavami v takových fanfikcích žádný podstatný rozdíl není. Zůstává otázka, zda je to důsledek jejich čtenářských zkušenosti nebo naopak dokáží číst oba typy příběhů právě pro onu „schopnost“ nevnímat sexuální orientaci jako nějaký podstatný problém.

Důležité pro mě bylo také srovnání s touto otázkou. V mých očích se totiž týká podobného problému, totiž problému nekanonického párování, ovšem zbaveného ostnu sexuální orientace. Asi bych pracovně očekávala, že na tuto otázku budou slashařky a čtenářky het a gen fanfikcí odpovídat stejně. A víte co? Zase bych se netrefila.

S větou, že "Postava je OOC, pokud naváže přátelský či milostný poměr s postavou, ke které zaujímá nepřátelský poměr" souhlasilo:

 

Celkem                     22.7% (39 z 172)

Slash nečtu            13,3% (2 z 16)

Jen okrajově               19,4% (7 z 37)

Čtu všechno               23,7% (9 z 39)

Převážně čtu slah       25,0% (13 z 54)

Čtu jen slash             30,8% (8 z 26)

Jak si to vysvětlujete vy? Já došla k názoru, že čím více je někdo slashařkou (jako já:)), tím více má pocit, že předchozí otázka je spřízněná právě s touto a proto se tím více číslo tam nahoře podobá tomu dole. :) Zkrátka, čím více je čtenář FF fanouškem slashe, tím více má pocit, že znepřátelení negativních postav je podobným proviněním proti kánonu, ať už jde o vztah heterosexuální nebo homosexuální.

Po přečtení této reakce: „Kromě výše uvedeného si myslím, že změna orientace je zásahem do charakteru, který se musí někde projevit, proto nechápu stížnosti typu ´Snape by nikdy nespal v oranžové ložnici´. Já vím, že ne, ale Snape by se taky nikdy nevyspal s Harrym.“, mě napadlo podívat se ještě na jeden druh vzájemné závislostí ve vašich odpovědích. Totiž na závislost mezi názorem, že "v AU povídkách nemůže být charakter už principiálně dodržen" a tím, že "změna sexuální orientace činí postavu OOC". Zde máte výsledek:

Postava je OOC, pokud naváže přátelský či milostný poměr s postavou, ke které zaujímá nepřátelský poměr.

 

Celkově                                                                           26, 7% (46 z 172)

Ano. V AU příběhu je vše jinak, jak by mohl být dodržen charakter. 32.7% (16 z 46)

Ne. Kanoničnost prostředí a charakter postav spolu nesouvisí.        19.8% (18 z 91)

Je to jinak. Napište mi jak.                                                             37.5% (12 z 32)

A pro srovnání:

Postava je OOC, pokud naváže přátelský či milostný poměr s postavou, ke které zaujímá v kánonu nepřátelský poměr.

 

Celkem                                                                              22.7% (39 z 172)

Ano. V AU příběhu je vše jinak, jak by mohl být dodržen charakter.36.7% (18 z 49)

Ne. Kanoničnost prostředí a charakter postav spolu nesouvisí.      15.4% (14 z 91)

Je to jinak. Napište mi jak.                                                           21.9% (7 z 32)

Nejde sice ani zde o výkyv zcela dramatický, přesto jistá závislost tu asi je. :) Je to logické. Pokud je čtenář či autor přesvědčen, že v AU příběhu se automaticky mění charakter postavy, má mnohem menší problém s tím, nazvat takové změny OOC. Třebaže s tímto názorem nesouhlasím, k čemuž jsem uvedla důvody již ve svém článku o AU, musím uznat, že takový postoj má koneckonců také svou logiku. 

Všehochuť AU příběhů

• "Mám pocit, že většina věcí, které jsem kdy četla, byly AU! :D"

Když jsem pořádala anketu o mpregu vůbec jsem neplánovala vytvářet seznam mpreg povídek. Ovšem jakýmsi omylem se mi sešel slušný počet doporučení na různé mpreg fanfikce a tak takový seznam vzniknul. Při této anketě jsem tedy s touto možností dopředu počítala a zeptala se vás na vaše oblíbené AU příběhy. 

Výsledek se mi ovšem nezdál uspokojující. Myslím, že je to logický důsledek faktu, jak rozdílně a široce lze pojem AU chápat. Zatímco těch AU, které obsahují (jen) nějakou odchylku od kánonu je přehršel, těch, co změní celý fanfikční svět, je pramálo. Sešel se mi vedle sebe seznam povídek, které jsou tak rozdílné svým charakterem, že mi připadá skoro nesmyslné je klást vedle sebe do jednoho seznamu.

Zalichotilo mi, že se někteří z účastníků ankety domnívají, že jsem přečetla všechno nebo aspoň všechno, co četli oni, ale musím o tom vyslovit zásadní pochybnost. Dle mé zkušenosti je svět fanfiction širým oceánem, který žadný člověk sám o sobě nemůže plně znát a jen těžko se sejdou dva cestovatelé pohybující se v těchto vodách, jež by neznali místa, kde ten druhý ještě nebyl.

Přemýšela jsem, co s těmi všemi doporučeními udělám, a nakonec jsem se rozhodla je jen tak bez ladu a skladu publikovat. Možná se díky nim dostanete do končin fanfiction, které jste dosud neznali. Možná objevíte novou zemi, kterou si zamilujete. Přeji vám šťastnou cestu.

• Bed of Silence
• Elysejský klíč
• Rok jako žádný jiný
• Le Petit Chat (možná nám ho přeloží Patoložka) :)
• Covenant (Aucta Sinistra)
• XO (Sherlock unesen mimozemšťany)
• Hrdinný smrtijed  (dramione)
• Kámen manželství
• Všetko to začalo návštěvou Gringottbanky
• Krev není voda + Mystik
• Harry Potter a Stříbrná paní
• Nezáměrně tvůj
• Harry Potter a metody racionality
• Harry Potter a Noční můry minulé budoucnosti
• Harry Pottr a Zlatá zlatá strela
• Bless the Child
• Rok Humra
• Arbitrage (EXO)
• Anterograde Tomorrow (EXO)
• Okultný had
• Noční můry minulé budoucnosti
• Jak končí hrdinové
• Šťastné dny v pekle
• Resonance
• Hermiona Granger - The Slytherin 
• Cat Eyes
• Vzkříšený
• V síti 
• Unwell
• Harry Potter a Dračí lid
• Z extrému do extrému
• Wishes are for Dreamers