Pět mých oblíbených vedlejších párů
04.10.2013 15:53
Věnováno Lanevře k narozeninám
a také Albusovi, Lancelotovi, Pancy a Tiny
Při přípravě tohoto článku jsem se opakovaně ocitala v nedorozumění, proto považuji pro začátek za vhodné osvětlit, že tento článek nepojednává o mých oblíbených "neobvyklých párech". Prosím pěkně, nečekejte nic takového jako Albus Brumbál a Dobbyho fusky nebo Gandalfův klobouk a celé Společenstvo prstenu. Nikoli, tento článek pojednává o párech, které jsem si v nějaké fanfikci zamilovala navzdory tomu, že jim nepřipadla hlavní úloha. Asi jako bych v "Romeovi a Julii" měla slabost pro Julii a Parise nebo v "Pýše a předsudku" pro Jane a pana Bingleyho. Zkrátka tohle je článek o těch, kterým sice nebylo souzeno hrát hlavní housle, přesto jim ale ve skladbě připadl velice působivý part.
1. Kámen manželství - Charlie Weasley/Draco Malfoy
Pro popularitu tohoto páru udělala Josephine Darcy nepochybně maximum. Josephine nám všem otevřela oči, abychom pochopili, že chovatel draků a Draco prostě patří dohromady.
2. Elysejský klíč - Albus Brumbál/Severus Snape
Tak tohle se Lanevře líbit nebude, ale co naplat... Málokterý vedlejší pár v nějaké fanfikci dokázal tak pohnout s mou představou o tom, kdo ke komu patří, jako právě tenhle. Jsem si jistá, že před "Klíčem" by mě číst
snapledore vůbec nenapadlo, zatímco nyní mě od jeho čtení odrazuje jen to, že v češtině skoro žádný neexistuje. Jistou výjimkou jsou Albus a Severus jako vedlejší pár ve snarry "
Skryté cesty" od Seiyuu Bishies a titíž v překladu dvou povídek "
Srdce na dlani" a "
Dlaň milosrdenství" od Juxian Tang.
3. série Naruby - Peter Pettigrew/Ron Weasley
I tady platí, že po přečtení téhle fanfikce, mi spadly šupiny z očí: Vždyť je tak uvěřitelné, že Rona a jeho krysu váže zvláštní náklonnost. Přísahejte mi, že si to Pettigrew neužíval, když si ho Ron hladil jako svého mazlíčka. Jako drobnou perličku navíc vám sdělím informaci, že Eodrakken, autorka povídky "Diamantem" (věnované v cyklu "Naruby" právě tomuto páru) napsala o těch dvou ještě kraťoučkou fanfikci "
Force for Habit".
4. Kámen manželství - Remus Lupin/Sirius Black
V tomto případě neplatí, že mě musel někdo o něčem přesvědčovat, protože o značné popularitě tohoto (skoro kanonického) páru jsem věděla ještě než jsem začala "Kámen" číst, nicméně musím zároveň napsat, že nikde jinde jsem si šťěňátka nezamilovala tolik jako právě zde.
Nicméně, hledáte-li nějaké další
RL/SB povídky, Lanevra ji napsala hned několik: Ty říkáš přátelství, nemám se ptát +
Tvoje blízkost mě snad umučí,
Nad knížkou,
Den, kdy umírá důstojnost,
Vánoční snění,
Nápis (jen ke stažení). A tak nějak nemohu také nezmínit Juliinu dlouhou a čtenářky náročnou, lehce mysteriózní a strukturálně komplikovanou Osiku. Nádavkem přidám tři kraťoučké povídky od Marvel a Bezstarostnou jízdu, překlad pěkného PWPéčka od switchknife.
5. Desiderium Intimum - Tonksová/Luna
Tak nevím, jestli tu tyhle dvě nejsou, protože mi už došly nápady, ale ... ony sehrají v "Desideriu" takovou pěknou úlohu. Velice mi připomínají Pancy a Tinu z "
Veritas". Tina i Luna jsou dvě bláznivé dívky, kterým Harry může svěřit, co by ostatní nepochopili. A onen lesbický vztah je v obou případech takovým pandánem k hlavnímu mužskému páru.
Mimo pořadí:
* Čajová sága - Fred Weasley/George Weasley
Páni, kde se to tu vzalo? Já přece nejsem žádný mimořádný fanda incestních nebo dokonce twincestních povídek. Nu, tyhle dva jsem si ... Já vlastně nevím, jestli jsem si je oblíbila? Oni se mi spíš tak nějak vetřeli pod kůži. Z toho, že je jejich vztah pro zbytek společnosti tabu, si odmítají dělat těžkou hlavu. Mají ale, asi především díky němu, velké pochopení pro jiné vztahy existující mimo společenské normy. To se ještě jednomu žáku, co po nocích navštěvuje svého učitele, bude moc hodit.
* Déjá vu - Harry/Draco
Tak tenhle pár mi tu poslouží jako důkaz, že vedlejší nerovná se neobvyklý nebo dokonce bizarní. Drarry patří nepochybně mezi nejrozšířenější slashové kombinace a přesto v této fanfikci jí připadly až pomyslné druhé housle. Ty první totiž tentokrát zahrál snack. Snapeův a Blackův příběh je jakýmsi předobrazem příběhu Draca a Harryho a z Harryho podnětu vyřeší konečně Severus a Sirius svůj vztah a tak se zbaví tíhy svých starých činů a vin. Je to jedna z těch fanfikcí, která pro mě udělala drarry čitelnější.
* Přijeďte na Vánoce + Přijeli na Vánoce - Ron/Hermiona
Ctitelky harmony (=příznivkyně páru Harry/Hermiona), které se nemohou smířit, že se ve všem úžasná Hermiona smířila s tím babrákem Ronem, by se měly asi na chvíli dívat jinam. My, snarry shippers, jsme na tento kanonický pár tak nějak zvyklé. Málokdo ho popírá, ve skutečnosti si bez těch dvou Harryho kamarádů své fanfikce kolikrát ani nedovedeme představit.
Bennin oblíbený pár:
* Tequila - Draco/Neville
Párování nebelvírů se zmijozely je prostě zákládem všeho "shippovacího" podníkaní v HP fandomu. Tady je jeden z těch méně obvyklých. Pro Benny je to ten po snarry nejoblíbenější. úrčitě není sama. Jako důkaz si můžete přečíst
manifest jejich shippu. Pokud si tento pár náhodou taky zamilujte, stojí za zmínku, že v češtině si o Dracovi a Nevillovi můžete přečíst ještě
ve "Stromu poznání" (ovšem ve trojce s Hermionou) a jako hlavní pár je najdete ve fanfikci "Chrabromilská čest" od Testrálky.
—————
Zpět
Diskusní téma: Pět mých oblíbených vedlejších párů
Datum: 07.10.2013
Vložil: Rocia
Stejně jako tobě se mi velice líbili Draco a Charlie v KM. A jsem asi kapku úchylná, ale miluju dvojčata (Fred a George), když jsou spolu nebo případně ještě s někým třetím, třeba s Harrym :-) Viz třeba Pretty Kitty... A stejně tak pro mě prostě patří k sobě Remus a Sirius, proto jsem je taky využila ve Spřízněni kletbou :-). Ale je zajímavé, že mě RL/SB většinou až tak nebaví jako hlavní pár, spíš právě jako ten vedlejší - třeba jako Harryho náhradní rodiče... I když pár dobrých věcí RL/SB jsem četla - např. It Was Only a Kiss! nebo Casting Moonshadows. Nebo ještě The Pet - příběh, kde vlkodlaci nemají žádná práva a Sirius dostane Remuse jako domácí zvířátko - je to ale v zásadě sladký příběh :-) A co se týče Harryho/Draca, poprvé jsem je jako vedlejší pár zaznamenala v Problem with the Purity - četla jsem to jako HG/SS a nějak mi právě tenkrát došlo, že bych si vlastně docela zkusila přečíst i slash - takže památný moment :-)
Je to sice všechno v AJ, ale zájemcům o uvedené páry by se zmíněné povídky mohly líbit - odkazy najdou i na mých stránkách, ale v podstatě jsou všechny z Fanfiction.net :-)
Odpovědět
—————
Datum: 08.10.2013
Vložil: belldandy
Zatraceně Rocio, ty jsi neuvěřitelná zásobárna všelikých informací. Zatímco já si tu uvažuji, zda takové věci existují, tak ty to všechno znáš. :)
Já si to zkusím pohledat a dát do textu aktivní odkazy na tyhle povídky. Když už sama skoro nečtu, ať čte aspoň někdo jiný. :D
Odpovědět
—————
Datum: 06.10.2013
Vložil: Lanevra
kami, pokud se budeš chtít vyjádřit k mému dotazu, hoď to sem pod tento komentář, ať se nám nepletou příspěvkové stromy do sebe. ;-) :-)
Odpovědět
—————
Datum: 07.10.2013
Vložil: kami
Ok, vyjadrím sa, ale pre nedostatok času, asi až na konci týždňa.
Odpovědět
—————
Datum: 07.10.2013
Vložil: Lanevra
To není tak, že bych tě nutila. Nechceš-li odpovědět ponechej mě v neznalosti, vůbec to přeci není tvoje povinnost. :-) Jen jsem tu otevřela nový strom, aby se nám to dole nepletlo. Nicméně pokud mu odpovíš, budu opravdu ráda a předem ti za to děkuji. ;-)
Odpovědět
—————
Datum: 07.10.2013
Vložil: kami
Odpoviem, veľmi rada, len mám momentálne príliš veľa práce na to, aby som konštruovala vety môjho pohľadu na daný problém.
Odpovědět
—————
Datum: 25.10.2013
Vložil: kami
Prečo nečítam dlhé FF?
Fan Fiction je pre mňa amatérska tvorba, ktorá má byť vo vzťahu k pôvodnému dielu len takou čerešničkou na torte. Úlohou autora je presvedčiť čitateľa o tom, že zvláda vtipnou, dramatickou, "sexuálnou" formou vstúpiť do kánonu. V zásade nemá meniť kánon, nehovoriac o charakteroch postáv. V dlhšch poviedkach je to nemožné, práve naopak, autori sa vehementne snažia do príbehov strčiť vlastnú fantáziu, ktorá ale nabúrava tú pôvodnú (napr. nové magické prvky), to zásadne neakceptujem, na to je vhodná originálna tvorba.
Taktiež ide aj o problém subžánrov slash, het a gen. Rozsiahle formy sú adekvátne pre gen, ktorý môže rozvinúť dobrodružný sujet (fabulu), ale het a slash sú vlastne ekvivalentmi pre príbeh o vzťahoch a vzťah s iskrou - ktorý neprechádza do telenovely (neustále sa opakujúcich prvokov) alebo nepreberá prvky typické pre gen, pričom tým ale oslabuje tú líniu za ktorej účelom bol vytvorený - je veľmi problematické v nejakom 60 kapitolovom diele udržať.
Veľakrát sa tiež stane, že linka príbehu je zbytočne rozťahaná a nikam nevedie, je príliš slabá na udržanie veľkého celku. (Nehovoriac o tom, že v týchto ságach nakoniec vystupujú súhrnom len 2 postavy a ostatné sú značne (ploché) ignorované, čo je v konečnom dôsledku únavné.)
Dlhé poviedky sú pre mňa súhrnom nekanonické, prípadne kanonické len do určitého momentu a ten moment príde nakoniec vždy. A tento stav sa mi zdá nekanonický natoľko, že nemám pocit, že by som čítala FF na nejaké dielo, ale že mám v rukách originálnu tvorbu so zle "okopírovanými" charaktermi.
Ťažko som vyjadrila všetko, ale keď sa vám bude chcieť zareagovať, určite ešte svoje myšlienky zdokonalím a upracem.
Odpovědět
—————
Datum: 25.10.2013
Vložil: kami
Lanevra, až teraz som si našla tvoj komentár:
"Nezajímá ji HP svět, kouzla, příběh, zápletka, rozvedení romantického vztahu, chce jenom rychle spárovat dvě pěkné postavy v krátké povídce."
Nikdy by som to sama o sebe nepovedala, ale myslím, že si odhalila nejaké moje vnútorné ja. o.O Celkom sa mi tá charakterizácia páči. :D
Odpovědět
—————
Datum: 05.10.2013
Vložil: kami
Titulek: ...
Teraz som si uvedomila - tým, že nerada čítam siahodlhé epické Fan-Fiction, nemám ani k dispozícii zoznám obľúbených vedlajších párov, pričom to môže viesť aj k charakteristickej črte FF, že vedľajšie páry sú vo väčšinovej miere ojdinelé a tým pádom by sa dalo v rovine teoretickej skonštatovať, že vo FF ich prítomnosť absentuje, pretože len veľmi málo z nich je natoľko rozvinutých, aby mohli byť plnohodnotné vo svojom postavení.
Odpovědět
—————
Datum: 05.10.2013
Vložil: Lanevra
No vidíš to, bys mi mohla při této příležitosti říct, proč že je to vlastně nečteš? :-)
Odpovědět
—————
Datum: 05.10.2013
Vložil: belldandy
Na to samozřejmě musí odpovědět kami.
Já mám ale dojem, že lidé, kteří preferují krátké povídky, obvykle mají rádi příběh postavený na nějakém zajímavém nápadu. Dobrá (krátká) povídka je založená většinou na schopnosti na krátké ploše představit nějakou zajímavou situaci a zakončit je zajímavou a smysluplnou pointou.
Takové lidi často nezajímají milostné romance, pro které je samozřejmě důležité postupné rozvíjení vztahu a bez větší délky se neobejdou.
PS: Pro sci-fi byla, myslím, svého času povídka takovou královskou disciplínou. Bylo to o tom, předvést nápad o světě, kde je "něco jinak", dobrat se k pointě a konec. Stačí ...
Potom jsou samozřejmě takové ty hvězdné ságy ve stylu Hvězdných válek, to ale v mých očích není tak docela čistá sci-fi.
Odpovědět
—————
Datum: 06.10.2013
Vložil: Lanevra
No, já právě z náznaků co padli tady a snad u ní na stránce tuším, pochopila něco v tom smyslu, že to má úplně jinak. Nezajímá ji HP svět, kouzla, příběh, zápletka, rozvedení romantického vztahu, chce jenom rychle spárovat dvě pěkné postavy v krátké povídce.
Proto se právě ptám, jestli je to skutečně tak a jestli jsem to správně pochopila. Čistě jen tak ze zvědavosti.
Ano, z toho taky vznikl celý seriál Krajní meze, kde je velká část sci-fi a pár mysteriozních příběhů.
No ale vzhledem k tomu, že ST je považováno za praotce sci-fi seriálů a je to také "hvězdná sága", to taky nepovažuješ za sci-fi?
Odpovědět
—————
Datum: 06.10.2013
Vložil: belldandy
No já v tu chvíli myslela spíš na literární sci-fi - povídky Asimova, Bradburyho, Heinleina a tak podobně. To je pro mě sci-fi klasika. A bez povídkové formy si ji skoro ani neumím představit.
Poněvadž si ale nepamatuji vůbec žádné literární zástupce žánru "space opera", jmenovala jsem místo toho Hvězdné války. A popravdě to bylo asi trochu zavádějící. (Hvězdné války jsou totiž svým způsobem spíš fantasy než sci-fi.)
Nicméně ano, Star Trek je seriál a jednotlivé jeho epizody splňují ono povídkové zadání - jedna epizoda - jedna zvláštní situace, která se nějak zakončí ještě v tom samém díle.
Nicméně právě proto, že je Star Trek seriál má zároveň možnost stavět na postupném rozvíjení charakterů a vztahů mezi postavami.
Neboli, já si myslím, že Star Trek je sci-fi. Spojuje povídkovou formu se seriálovým formátem, což je koneckonců pro americké seriály velice typické. Jako seriál má na své straně tu možnost běhu na krátkou i na dlouhou trať.
Sama bych pro Star Trek výraz "hvězdná sága" asi nepoužila, nicméně ... pokud jde o filmy, tam je to možná už docela na místě. To je zas trochu o něčem jiném.
Odpovědět
—————
Datum: 06.10.2013
Vložil: Lanevra
Jenže neexistuje žádné pravidlo, že by žánry sci-fi musel být psán literární formou "povídka" a upřímně, takové pravidlo tvořit by byla hloupost. Při určování žánru sci-fi jsou podstatné stěžejní obsahové prvky společné všem sci-fi, nikoliv forma ve které je dílo psáno, protože to může být jak klasické povídka, tak také báseň nebo divadelní hra.
Ano, SW jsou mírně science fantasy, ikdyž zastávám názor, že tíhnou spíš k sci-fi. Ale ano, je bych jako klasický příklad žánru SF nedala.
Jak už jsem se vyjádřila nahoře, povídkové zadání pro žánry sci-fi neexistuje jako jakákoliv platná konstanta. No a jistě, pak je tu skutečnost, že ST vesmír obsahuje podastatně víc románů a povídkových souborů, než seriálů a filmů, takže si nejsem jistá do jaké míry o něm lze uvažovat jako o seriálu. Proto jsem ho také nazvala "hvězdnou ságou".
Odpovědět
—————
Datum: 06.10.2013
Vložil: belldandy
S tím, že "povídkové zadání pro žánry sci-fi neexistuje jako jakákoliv platná konstanta", s tím samozřejmě souhlasím. Ani se mi nechce rolovat nahoru, co jsem to tam plácala, pokud jsem to ale řekla, stejně platí, že jsem to říct nechtěla.
Myslím, že jsem přečetla docela dost sci-fi a to i mnoho delších příběhů. Myslím, že zatímco jsem třeba kolem dvacátého roku inklinovala k těm delším příběhům (četla jsem takové ty věci jako Nadaci, Dunu a spol.), tak z odstupu mám mnohem raději třeba výběry, které svého času dělal Ivo Železný pro nakladatelství Svoboda (Pozemšťané a mimozemšťané, Roboti a androidi., Experiment člověk). A přelomové sborníky se slavnými povídkami vycházely i v USA, třebas antologie Zrcadlovky byla důležitá pro kyberpunk.
Sci-fi tyhle povídky samozřejmě nedefinují. Čistě soukromě je ale považuji za jistou esenci tohoto žánru. Rozhodně ale nepopírám, že existují i výborné delší sci-fi texty. Hned namátkou mě napadne třeba Nonstop od Aldisse, Konec civilizace od Huxleyoho, 451 stupňů Fahrenheita Bradburyho a jistě mnoho dalších. Přesto mám dojem, že v samotné, žánru sci-fi je něco takového, co ji předurčovalo k tomu, že se v ní povídkové formě prostě dobře dařilo.
Odpovědět
—————
Datum: 06.10.2013
Vložil: Lanevra
Možná to byla i má doslovná interpretace. ;-)
Ono je možná, že se ti krátké povídky zdají jako čistější SF jenom proto, že do nich méně spisovatel odrazí dobu ve které žije. Každý spisovatel je událostmi kolem sebe ovlivněn, myslím v reálném celosvětovém měřítku, a každému se to do jeho díla vkrádá. U díla krátkého může být inspirace skutečností nemusí být zřetelná nebo je naopak dovedena do takového extrému, že je až nerealistická.
Tím chci říct, že čím méně chápe čtenář cizí civilizaci v SF, tím spíše uvěří, nějak vnitřně, že se opravdu jedná o mimozemšťaně nebo o vzdálenou lidskou budoucnost.
Odpovědět
—————
Datum: 07.10.2013
Vložil: belldandy
No já si ty své příspěvky nakonec přeci jen přečetla a taky mi přišlo, že ta má argumentace kolem ST vyznívá jako tvrzení "povídka=sci-fi". Není to zdaleka prvně, co se mi přihodilo, že tvrdím v psaném textu něco, co vlastně tvrdit nechci. :(
Na tom, co říkáš, může asi něco být, i když mě zrovna nenapadá žádný případ, na kterém bych si to zdokumentovala. Třeba ten Nonstop je okouzlující postupným odhalováním světa, který je odlišný a dokáže si tu svou divnost podržet až do konce. Ale ono není dobré pro tohle hledat příklady mezi těmi nejpovedenějšími. :)
Nicméně na to jsem nemyslela, když jsem to tvrdila. Mě šlo opravdu o to, že (v tom jsem pod vlivem svého času proslulé monografie Ondřeje Neffa) si sci-fi definuji jako příběh, v němž je "něco jinak", kde je přítomná nějaká divná věc. Na popsání oné divnosti, toho nápadu, té odlišnosti... povídka obvykle stačí.
A když příběh pokračuje, tak obvykle už tak úplně nejde o to popsat onu divnost, ale stává se důležitým něco jiného, třeba pobývání s hrdiny, které jsme si zamilovali. :)
Doznávám, že takto postavené bych si to já sama dokázala vymlouvat. Lze si představit i jiné dobré důvody, kterým delší příběh slouží. Třeba k tomu, aby mohl popsat komplexnost změny daného světa (zrovna ten Nonstop nebo Konec civilizace je dobrý příklad) nebo, aby ukázal, jak se takový svět proměňuje (o tom je asi tak trochu Duna nebo Nadace).
Každopádně povídkovou formu vidím jako esenci sci-fi prostě proto, že dokáže příběh postavit na jednom nápadu (tím myslím na tom, který z ní sci-fi povídku dělá), představit ho a pak skončit. A právě díky tomu mám z některých takových povídek pocit, že v nich je právě jen to podstatné (to, co z nich dělá sci-fi) a nic zbytečného navíc.
Takový dojem mám třeba z povídek - Všechny mé stíny od Heinleina, Lhář! od Asimova, Hlídka od Clarka nebo Písečníci od R.R.Martina (i když to už je spíš novela).
A mimo jiné, když se podívám na tvé dílo. tak musím říct, že podobný pocit mám taky z "Miluji tě až za hrob ... ten tvůj". Ano, já vím, že to zrovna není sci-fi. On je to spíš horor. :)
Odpovědět
—————
Datum: 07.10.2013
Vložil: Lanevra
To je v podstatě hlavní věc, proti které jsem se ohradila. :-)
Nevím jestli s tím mohu souhlasit, snad kvůli své tendenci vytvářet celé nové světy, ale prostě mám dojem, že když už píšu o mimozemšťanech, tak jim vymyslím kulturu, historii, geologii planety, specifika solárního systému, technologické vymoženosti i zmary, války, vlastní nemoci, politické uspořádání, rodinné a sociální uspořádání. Prostě je vymyslím celé a vše co s nimi souvisí od vzniku jejich slunce až do okamžiku kdy vstupuji s čtenářem do jejich světa. A to vše prostě do krátké povídky nenacpeš, spíše do celého románu ne-li více románů.
K tomu ale zároveň dodávám, že jsem vlastně vždy obdivovala ty, kteří byli schopní na krátké ploše popsat něco podstatného.
Možná je tvůj pocit, že je sci-fi hlavně povídka dán také skutečností, že tak začínal a vydával se v časopisech, na rozdíl od dejme tomu žánru fantasy, který se v povídkové formě tolik nevyskytuje - to už začalo s Hobitem, že jsou to romány a románové ságy.
Náhodou, podle mě je to nekrofilní romance. :-D
Odpovědět
—————
Datum: 08.10.2013
Vložil: belldandy
Nu, ale tahle ta věc - vytváření nových světů - existuje ve sci-fi i fantasy jako významný fenomén, ale (pozor - teď použiji stejné tvrzení jako ty :) ) nedefinuje je.
Pro mě jsou zajímavé a mám pocit, že z odstupu stále zajímavější ty, které nevytváří jiný svět, ale spíše uvažují o tam našem. Udělají nějakou změnu a přemýšlí, co to s tím naším světem udělá. A právě tenhle způsob uvažování mi možná na sci-fi připadá asi vůbec nejzajímavější.
Ale s tvrzením "Možná je tvůj pocit, že je sci-fi hlavně povídka dán také skutečností, že tak začínal a vydával se v časopisech" musím souhlasit.
S tím určitě hodně souvisí. Z téhle doby navíc pochází většina povídek, které jsem jmenovala. A je to pro scifi "zlatá éra".Což je prostě terminus technicus. Té době se tak říká, nicméně to, každý tak nemusí opravdu brát.
Důležité je, že já to tak asi sama cítím, že to byla zlatá doba. Byla to každopádně doba, která žánr sci-fi definovala. A asi proto, to, co se tehdy vyprofilovalo jako sci-fi, mám tendenci jako sci-fi vnímat.
Odpovědět
—————
Datum: 08.10.2013
Vložil: belldandy
Uznávám, "Miluji tě až za hrob" je nekrofilní romance. Od teď ji tak budu nazývat.
A máš dojem, že "Miluji tě až za hrob" vytváří nové světy nebo že je vytvořené kolem jednoho nápadu? (Ano, tu otázku jsem uměle vyhrotila. Ve skutečnosti jsem prostě jen zvědavá, jak tu povídku sama vidíš.)
Odpovědět
—————
Datum: 08.10.2013
Vložil: Lanevra
To jsem taky netvrdila, jen povídám, že je mi to bližší než, jak ty říkáš, jen něco málo změnit. Přijde mi, že uvažovat o tom, jaké by byla lidská budoucnost, kdyby se stalo to a to, je prostě... nuda. Nezajímavé nebo depresivní. To už je samozřejmě osobní náhled na to, co které z nás se líbí, protože z hlediska žánrového jsou oba typy sci-fi a ani jeden není jedinou definicí pro žánry.
Ono z mého úhlu pohledu je už i těžké stvořit pro mě dost uspokojivě odlišné mimozemšťany. Když se na rasy v sci-fi podíváš vidíš v nich odrazy vymřelých lidských kultur nebo těch vzdálených západnímu světu (japonsko a spol). Je jasné, že když to předhodíš průměrnému američanovi vypadnou mu oči z důlků a řekne si "Páni! Ty jsou ale jiní než my!", jenže já si spíš řeknu "Jo, tak tohle převzali z antického řecka, tohle jsou japonské kodexy cti, tady zase vidím vliv hinduismu" a tak dále.
To co člověk vidí jako první na něm často zanechá silné následky. Třeba je to docela dobře vidět i na oblíbených párech ve ff. Pro mnoho čtenářů je pár o kterém si četli ve své první ff dlouhou dobu ne-li navždy srdcovkou. Prostě vůči tomu prvnímu porovnávají.
Na význam "Miluji tě až za hrob..." se ptej spíš až budu zase nalitá. :-D Takhle za střízliva o ní mluvit je skoro až škoda, aby se nerozplynulo to tajemno. :-D
Ale ne, tam přeci o žádné světy nejde, je to o jednom nápadu a záleží na interpretaci čtenáře jaký nápad to je. ;-)
Odpovědět
—————
Datum: 08.10.2013
Vložil: belldandy
Ty první zážitky člověka ovlivní, ale v tomhle nevím,jestli je to zrovna ten případ.
No, souhlasím s tím, že většinou jsou něčím na zemi inspirovaní. Ono představit si něco zcela jiného je vlastně složité. Nicméně někdo se dokáže inspirovat i sofistikovaně.
No, mě napadají jen dva případy, kde jsem v mimozemšťanech žádnou pozemskou kulturu vůbec neviděla - mimozemšťané v "Jatka číslo pět", co se mohli nacházet v tom časovém okamžiku, na který se zrovna soustředili.
A pak v jednom Asimovovi byli takoví, co měli tři pohlaví. Tu si Asimov napsal na truc, když mu řekli, že v jeho knihách není žádný sex. Tak napsal sci-fi, co byla svým způsobem čistě o sexu.
OK. Asi tuhle debatu konečně zakončím.
Odpovědět
—————
Datum: 04.10.2013
Vložil: belldandy
Titulek: -
Právě jsem si vzpomněla na ještě jeden obtížně zapomenutelný vedlejší pár ve fanfikci - dvojčata Weasleyovi v Čajové sáze.
Jsou neodolatelně ne-normální a je jim to fuk. A taky je neodolatelné, jak jim Harry vysvětluje, že jeho nenormální vztah - to je něco úplně jiného - než jejich nenormální vztah.
Jak to, že mě dřív nenapadli? Já je ještě příležitostně připíšu. :)
Odpovědět
—————
Datum: 04.10.2013
Vložil: Lanevra
Oh! Klasika incestního párování, snad ještě vžitější, než blackcest! Jasně, o femblackcestu ani nemluvě, ten jsem snad viděla jen dvakrát v životě.
Odpovědět
—————
Datum: 05.10.2013
Vložil: belldandy
No, minimálně když se řekne twincest vybavím si je dva a nic jiného. :)
A to při tom vím, že existují i jiné twincesty, ale s nimi mám zkrátka ten pojem v hlavě pevně spojený.
Odpovědět
—————
Datum: 04.10.2013
Vložil: Lanevra
Mockrát děkuji (děkujeme) za dárek. :-) Líbí se mi, protože mě opravdu zajímalo, jaké máš ráda vedlejší páry a proto mě to skutečně potěšilo. Dokonce dvojnásob, jelikož mi to i zvedlo náladu v mé strašné chrchlavosti. :-D Ještě jednou děkuji.
:-D Kámen a draci v něm, ano to, je také můj oblíbený vedlejší pár. Ty konotace s Dracem jsou opravdu hodně zřetelné, až tedy na to, že Draco vlastně nemá moc povahu jako draci, je to podstatně větší zbabělec.
Což o to, já ti to neberu, že jsi přišla na pár Severus/Albus až v Klíči. Jsem si jistá, že to mnozí, až na ty, co Klíč nečetli a přesto si k nim ten pár našel cestu. ;-) Jinak ale další úžasný pár s Albusem, a logický navíc a to v mnoha ohledech, je Albus/Tom. Jednou bych chtěla napsat něco na ně dva, buď o nešťastné Albusově lásce, kvůli které začal Toma nenávidět a nebo o Tomovi, který chce Albuse zničit, protože ho v dětství zneužíval.
Páry s Peterem mi nevadí, jen zrovna s Ronem si ho představit nedokážu, to spíš daleko víc se Severusem, který se k němu tak nějak... taky hodí. :-)
Draco/Neville je přitažliví pár. Ono je prostě úžasné párovat pravé Nebelvíry a pravé Zmijozeli. Všechny ty jejich nedorozumění, neschopnost pochopit jednání a smýšlení druhého, které je tomu vlastnímu tak vzdálené....
Odpovědět
—————
Datum: 04.10.2013
Vložil: belldandy
Já začala o Albusovi a Tomovi přemýšlet na základě klasiky Albus/Grindewald.
Byl by to Albus mající slabost pro temné čaroděje. Tom by byl Grindewaldovi povahově velice podobný. Albusovi by se to napřed moc líbilo pak by ho to ... děsilo. Nakonec by musel trpět výčitkami svědomí, jestli ho na tu cestu po níž se vydal
nenavedl sám.
Tak nějak takhle by se mi to docela líbilo.
Nu, co říct, já díky Eodrakken si to už zkrátka představit umím. :) Aspoň tu Peterovu náklonnost. Možná by to byla spíš taková závislost. Složitější mi asi přijde představit si, proč by s ním měl chtít mít něco Ron.
Odpovědět
—————
Datum: 04.10.2013
Vložil: Lanevra
Zajímavá asociace a pravdivá. Tož já v tom spíš vidím ty Brumbálovi citronové bonbony. Nemůžu za to, ale stejně mám pořád dojem, že by měl být Albus na mladší. :-D Asi je tam prostě to nutkání nechat nějakého mladého chlapce zneužívat starým mužem, aneb proč vlastně že to čtu to snarry...? :-D
Ale jinak... ono to tak skutečně bude, myslím tím jak ty to říkáš. I vzhledově si byli celkem podobní, myslím Grindu a Toma.
Což o to, představit nebo o tom číst, OK, ale není to prostě ten pár, co by mi běžel hlavou běžně. Právě tam mi spíš leží ten Petr se Severusem, jako dvě zmarné duše zbabělců, co se nenávidí a přesto se k sobě hodí. Tam není žádné hrdinství, víš?
Ve snarry máš hrdinného Pottera. U SS/RL, je tam prakticky vždy chápaví Remus. U SS/SB je tam alespoň vtipný Sirius. U SS/LM je vznešený Lucius. U Snamione, je laskavá Hermiona... Prostě tolik párů, kde je Severus postaven proti člověku, který je nějak dobrý nebo přitažliví; statečný, laskaví, trpěliví, krásný, roztomilí... U Petra to není. Tam jsou jenom dva oškliví zbabělci neschopní se vzájemně díky své sebestřednosti a zbabělosti milovat. Hmm, myslím, že je to něco podobného, jak Severus/Filch.
Odpovědět
—————
Datum: 04.10.2013
Vložil: belldandy
Když jsem si druhý odstavec, tak se mi jeho poslední dvě slova v hlavě vynořili ještě několik řádků před koncem. :)
Ano, to je asi jediný druhý pár, který tohle splňuje. Je to něco na způsob, dva naprostí zoufalci se dají dohromady.
Stojí za úvahy, proč je Severus vnímán jako sexy, zatímco Peter a Filch nikoliv. Ono asi nakonec přeci jen něco bude na tom "sexy mozku". :D
Odpovědět
—————
Datum: 04.10.2013
Vložil: Lanevra
No nevím, já si nemyslím, že je Severus sexy (myslím sebe jako autora, nezaměňovat prosím s nějakou mou postavou. :-D), ale je to fascinující člověk bez ohledu, nebo možná naopak s ohledem na jeho vzhled.
Peter je představený už po zkrysatění, tedy nehezký, plešatý, tlustý a tak vůbec. Jenže to, jak vypadal po deseti letech v krysí podobě přeci nutně neodráží jak vypadal v mládí. Tím samozřejmě neříkám, že je krásný, když si neidealizuji Seva jak bych mohla Petera, jen mi přijde, že to byl prostě jenom obyčejný kluk při těle, kterého Rowla posadila vedle vůdcovsky charismatického Jamese, jenže má nakonec dobré srdce. Frajersky "temného" Siriuse, který je nakonec milujícím kmotrem. A klidného introvertního Remuse s bolestným tajemstvím, kterého každá čtenářka musí za jeho statečné čelení utrpení litovat a milovat. Jak by se chudák Péťa mohl vedle těchto tří vůbec nějak prosadit?
A Filch... noo, prý je v knize popsán jako docela temně a v tomto ohledu přitažlive. To upřímě nevím, na něj si z knihy moc nepamatuji.
Odpovědět
—————
Datum: 04.10.2013
Vložil: Lanevra
A ještě jedno pozitivum k Peterovi, ač vím, že to lidé jako pozitivum neberou.
On zradil Brumbála když přijal Znamení zla a to chtělo sedsakra hodně odvahy. Také předstoupil před Pána zla, což je samo osobě u Severus (Reguluse, Luciuse, Draca, x dalších Smrtijedů a postav co se Smrtijedy stanou) popisováno jak hrdinský čin, proč v Petrově není? Není to trochu nespravedlivé k němu?
Ono totiž zradit je i daleko těžší, než zůstat ve strachu věrný. Člověk věrný má oporu v tom, kdo je mu věrný (pravda, ne vždy, ale v HP světě by to platilo), ale zrádce bude hnán svinským krokem dřív nebo později oběma stranama. Jednou, protože zradil, a druhou protože se bojí že opět zradí/donesl informace, podle kterých strana "dobrých" nejednala dobře a mohl by něco prokecnout/je každopádně lepší ho odstranit, co kdyby dělal problémy.
Odpovědět
—————
Datum: 06.10.2013
Vložil: belldandy
Musím poctivě doznat, že psychologie zrádce mi není vlastně příliš jasná. :)
Zabýval se tím někdo? Je to totiž moc zajímavé téma.
Když se někdo zaplete se dvěma stranami, myslím, že jeho loajalita bude vždycky už lehounce zmatená. A ano, také mám dojem, že se musí bát víc než ten, kdo je jasně spojen s jednou stranou. Ten má aspoň jasno v tom, kdo je nepřítel a koho se bát. Dvojití agenti se musí být obou stran.
Nicméně by mě zajímalo, zda se někdy někdo ptal těch, co "zradili", na jejich motivace a uvažování.
Odpovědět
—————
Datum: 04.10.2013
Vložil: Benny
Žebříček je skvěly,sice mám jiné měřítko,ale chápu všechny páry jako dokonalé pro jejich milovníky.
A k titulku,promiň,Bell ale má oblíbená fanfikce je také Naruby,ale pokud autor vydal novou s názvem NATUBY,ráda si ho přečtu také:)
Lani,doufám,že se Ti dárek líbí,protožeBell zaměstnala opravdu celou slashovou komunitu.
Odpovědět
—————
Datum: 04.10.2013
Vložil: belldandy
Nezklamala jsem, vždycky vyprodukuji nějakou chybu. :)
Odpovědět
—————
Datum: 04.10.2013
Vložil: Lanevra
Myslíš, že je tak dobrý, aby se připojil ke kozlovi? :-D
Odpovědět
—————
Datum: 04.10.2013
Vložil: belldandy
To nevím, každopádně kozel tohoto textu tkví v Natuby.
Odpovědět
—————
