Mizerná kvalita fanfiction

Už jste se to také slyšeli? Fanfikce mají příšernou kvalitu. A ty věci, co se tam mohou stát? Třebas v jedné nosí zamilovaný Severus růže. A v další si to rozdá s koštětem. Ještě v další se Voldemort ožení s Potterem. V jiném fandomu statečná holčička obětuje svůj život pro záchranu lodi Enterprice a Spock ji za to navždy nosí ve svém srdci. A zas v další, no počkejte - to vás dostane :) - Tygřík si to rozdá s medvídkem Pú. Když si myslíte, že už vás nic nepřekvapí, narazíte na jakousi, ve které je z Kirka ženská.

Pravda je, že kdyby byly všechny takové, byla by to docela zábava, bohužel většina z nich je docela obyčejně nudná. A ti, co  tvrdí, že fanfiction z větší míry nestojí za nic, mají zcela jistě pravdu. Jenže...

Vyčítat fanfikčním příběhům, že nemají v celkovém úhrnu dostatečnou kvalitu mi připadá asi tak stejně logické jako vyčítat oceánu, že nemá zajištěnou stálou čistotu vody a všude krásně hladké dno jako váš domácí bazén. Ano, myslím si, že fanfiction je něco jako přírodní živel.  Mocná, estetickými a často ani morálními normami nespoutaná síla. Ti, co jej píší, nemají ve své většině žádnou opravdovou spisovatelskou ctižádost a není proto důvod od nich nějakou kvalitu očekávat. A přesto vás občas nějaký svými kvalitami zaskočí.

Čtenář fanfiction je jako potápěč, který prohledavá dno onoho obrovského oceánu a zažívá objevitelskou radost, když dokáže z bahna na povrch vynést překrásnou perlu. I když, dost možná to ani tentokrát nebyla perla, možná to byl jen blyštivý kamínek, který nikdo kromě něj samého neocení. Chcete-li můžete se mu smát, že místo náhrdelníku z perel nosí na krku bezcenné šutry, ale vy jste  s ním nebyli pod hladinou  a nezažili tu radost, když ho spatřil třpytit se na dně . :)

Napadá mě, že průměrná autorka fanfiction touží být asi natolik spisovatelkou jako chce být průměrný sprejer výtvarným umělcem. Tedy - stát se to může, případy, kdy se to někomu zdařilo, se najdou v obou případech (a slash není vyjímkou), ale ... ve skutečnosti jsou i samotná měřítka, kterými je jejich práce posuzována v rámci komunity, jiná než ty, které uplatňují literární nebo výtvarní kritici.

Řekla bych, že u obou často bývá přítomen i jistý prvek obrazoborectví.  Sprejeři narušují achitektonický prostor města a autoři fanfikcí przní svou nečistou klávesnicí cudnou čistotu kanonického díla. Občas jen maličko, takřka nenápadně, jindy však zcela zásadním způsobem přepisují původní příběh tak, aby se jim líbil.  

Můžeme je za to nenávidět, ale není mnohem zajímavější se je snažit pochopit?

Vzhledem k tomu, že neznám původ tohoto memu, označujuji ho "lidová fanouškovká tvorba".