-
Milwa: ... nejvíc obdivuji impresionismus ...
06.09.2014 23:34Tohle interview se vyznačuje tím, že jeho vznik se táhl velice dlouho. Než jsem Milwu požádala, než to ona zaregistrovala, než já zaregistrovala její odpověď a než jsem to konečně vydala ... mezi tím řada a řada měsíců uběhla. Nicméně jsme konečně u zdárného konce a já jsem vážně hrdá, že mohu konečně blíže představit tuto již zasloužilou, mohu-li to tak říci, ilustrátorku zejména originálních slashových příběhů i oficiálně vydávané literatury.
Milwo, děkuji tímto za rozhovor, tu radu tvého lektora - A hlavně pořád malovat, malovat ... si pověsím nad pracovní stolek. Jen si ji vždycky přetransformuji k činnosti, se kterou se zrovna potýkám.
- Co znamená tvá přezdívka a jak si k ní přišla?
Kdysi opravdu dávno, když jsem hledala nějaký nick, s kterým bych se podepisovala, jsem měla za největšího oblíbence Andrzeje Sapkowského a jeho Zaklínače. Byla to i doba Pána Prstenů, elfů, fantasy, dlouhých vlasů, střílení z luku a postava Milwy se mi moc líbila. Nějak jsem se s ní v té době ztotožnila a pak už mi to zůstalo. Teď většinou používám přezdívku PetitLapin, hlavně pro svojí další práci v jiných oborech. Milwu mám prostě na ilustrace a jako přezdívku pro lidi,kteří mě znají už dlouho.
Je pravda, že vždycky trochu nadskočím, když slyším ve zprávách o americkém městě Milwaukee, ale po něm jsem se nepojmenovala, i když je tam Milwa i uke dohromady.
- A teď důležitá otázka, stejná skoro pro každého člena fandomu: Mohla by si mi popsat, jak si se dostala ke čtení amatérských yaoi povídek na internetu?
Tak to by bylo ještě hlouběji do historie, než jsem si dala přezdívku Milwa, takže si na to už skoro nepamatuji. Ale nejspíš jsem začala s anime, lehkou shounen-ai mangou, pokračovala na yaoi a pak už jsem začala hltat všechno co mělo podobnou tématiku. Našla jsem díky tomu dost zajímavých českých autorů, bohužel někteří přestávali psát, „vyvíjeli se dál“, nebo prostě uděřila realita všedního dne a po škole nebyl čas psát. Teď v drtivé většině čtu slash povídky v angličtině nebo francoužštině.
- Jak dlouho aktivně maluješ? Kdy tě napadlo ilustrovat první povídky? Byli pro tebe ilustrace jen takovým doplňkem k další práci nebo přímo podnětem k tvorbě?
Vlastně od mala, pro veřejnost nejspíš od školky,kdy mě spolužáci nutili kreslit koníky z My Little Pony. Povídky jsem poprvé ilustrovala svoje a kamarádky. Ty už jsou dávno v propadlišti internetu. K tomu jsem kreslila k příběhům do fan magazínu Pána prstenů a pro známé.Pak jsem se posunula k ilustracím přímo do knih, plakátů nebo časopisů. Kreslení je mojí součástí od nepaměti a i když mám málo času,kvůli práci ve zdravotnictví, snažím si nějaký vyšetřit a sednout si k papíru alespoň na chvíli.
- Ilustruješ zejména takové příběhy, ke kterým máš mimořádný citový vztah nebo prostě takové, které v tvé hlavě vyvolávají obrazy? Nebo maluješ na požádání?
Je to různé - kreslím, když mi třeba vydavatel zavelí (a to i o prázdninách) a to musím jednat rychle a nemám moc na „vstřebávání“ atmosféry a čtení po večerech u lampičky. Tam není čas lámat si hlavu, kdo je kdo, jak řekl policista z Pelíšků. Zadají mi přesně co chtějí, formát i média.
Raději mám,když na mě povídka promluví,chytne sama a pustí až na konci epilogu. Takhle to bylo třeba s Alicí a jejím Klíčem. Prostě jsem se rozhodla kreslit,chtěla jsem zachytit kouzelný moment. Je to zajímavý pocit,mám potřebu zachytit scénu na papír a vždy si na to vzpomenout,když ho vidím dokončený.
Na požádání kreslím výjímečně, spíš sama od sebe - musím chtít. Citový vztah mám spíš přímo k několika českým fanfiction autorkám, které znám i mimo jejich povídky - Kat (Amatér), Muraki, Alici a Sax.
Hlavně díky Katiným příběhům jsem kdysi znovu po delší odmlce začala kreslit. Bylo to pro mě zrovna hodně těžké životní období a já k nim utekla a mohla být na chvíli jinde. Chtěla jsem se jí nějak „odvděčit“ a začala jí posílat ilustrace k Ranči a ostatním cyklům. Přes ní jsem objevila i další autory a dalo mi to další chuť do života, malování a inpiraci. Vždycky mi udělá radost, když s nimi můžu mluvit a plánovat další akce.
Na požádání kreslím výjímečně, spíš sama od sebe - musím chtít. Citový vztah mám spíš přímo k několika českým fanfiction autorkám, které znám i mimo jejich povídky - Kat (Amatér), Muraki, Alici a Sax.
Hlavně díky Katiným příběhům jsem kdysi znovu po delší odmlce začala kreslit. Bylo to pro mě zrovna hodně těžké životní období a já k nim utekla a mohla být na chvíli jinde. Chtěla jsem se jí nějak „odvděčit“ a začala jí posílat ilustrace k Ranči a ostatním cyklům. Přes ní jsem objevila i další autory a dalo mi to další chuť do života, malování a inpiraci. Vždycky mi udělá radost, když s nimi můžu mluvit a plánovat další akce.
- Jakou používáš techniku? Tuš? Vodovky? Upravuješ malby ještě na počítači?
Nejoblíbenější jsou pro mě jednoznačně vodovky, olej a tuš. Ráda ale experimentuji a kombinuji i jiné techniky. Jediné co mi nepřirostlo k srdci jsou pastely. Kamarád s nimi dělá překrásné obrazy, ale u mě to vypadá jako indická slavnost barev Holi – na papíru to nedává smysl a vše kolem včetně mně je strakaté.
Na počítači pracuji až úplně na konec - obrázky po narovnání v lisu skenuji a v photoshopu upravím barvu a různé skrvny nebo přehnutí papíru. Minulý rok jsem si nadělila místo rozbitého nový Ultra slim tablet Genius,který na podobné úpravy používám. Jinak jsem samozřejmě i v photoshopu přímo kreslila, ale nakonec jsem u toho nezůstala. Tradiční papír je klasika a působí na mě mnohem osobněji. Navíc originál můžu věnovat a to je pocit k nezaplacení - takové gesto, že si člověka vážím a že mě inspiroval k jeho nakreslení.
- Máš k nějaké své práci větší vztah než k jiným? Které patří ke tvým oblíbeným? Případně, které považuješ za zdařilejší? Zkrátka, na kterou svou práci jsi obzvláště hrdá?
Profesionálně asi spojení se spisovatelkou Lucií Lukačovičovou, která je úžasná spisovatelka i člověk. Jsem ráda že jsem dostala příležitost podílet se na pracích,které jsem před lety jen četla. Osobně si moc vážím toho, že to funguje i opačně a já dokážu hotovým obrázkem inspirovat spisovatele k vytvoření textu. To je pro mě úžasný pocit a moment, když vidím jak se postavy rozvíjí a roste s nimi nový příběh. Nebo když mě na internetu někdo najde a svěří mi přebal knihy - to je taková meta pro kreslíře - obálka. Ráda vzpomínám i na bleskové kreslení obrovského plakátu s tématem Harryho Pottera na tématický dětský tábor. Jsem hrdá hlavně na to že jsem u malování zůstala a pořád mě baví.
- Máš v malování nějaký vzor? Případně aspoň existují autoři, jejichž práci obdivuješ?
Já nejvíc obdivuji impresionismus, ke kterému mám hluboký vztah díky babičce,která miluje Francii jako já a vzala mě kdysi na pořádnou prohlídku do D´Orsay.
Další vliv na mě měla kaligrafie a malba rozmývanou tuší - od toho byl krok k manze, která má velmi specifický styl a trvalo mi dlouho přijít na tu lehce „nereálnou“ anatomii. Někde jsem četla studie jestli je horší přejít od tradiční malby k manze nebo naopak. Je to prostě hodně specifický styl. Nakonec se to všechno tak promýchalo - což je nejvíc vidět v kresbách po roce 2000.
Další vliv na mě měla kaligrafie a malba rozmývanou tuší - od toho byl krok k manze, která má velmi specifický styl a trvalo mi dlouho přijít na tu lehce „nereálnou“ anatomii. Někde jsem četla studie jestli je horší přejít od tradiční malby k manze nebo naopak. Je to prostě hodně specifický styl. Nakonec se to všechno tak promýchalo - což je nejvíc vidět v kresbách po roce 2000.
V minulých pěti letech jsem propadla americkému realismu a hlavně Edwardu Hopperovi, díky kterému jse se vrátila k velkým plátnům. Každopádně se nechám ráda ovlivnit okolím - ráda chodím do muzeí, nakupuju knížky, koukám po street artu a brouzdám po internetu - bohužel, pak mě přepadne občas prudký pocit méněcennosti. Ale nejlepší je nezamrznout u jednoho stylu a zkoušet stále nové věci a techniky. A hlavně pořád malovat, malovat - dobrá rada mého lektora malby a kresby. Ten je vlastně také takový vzor sám o sobě.
- Vzhledem k tomu, že většina tvých prací se vztahuje k originálním povídkám, neodolám a zeptám se, jaký máš vlastně vztah k fanfikční tvorbě? Považuješ za složitější ilustrovat originální nebo fanfiknčí povídky? Nebo je to pro tebe vlastně úplně stejné?
Ilustrování pro originální povídky má jeden kámen úrazu - každý si tu svojí oblíbenou postavu představuje jinak. Je to jako když zfilmují knihu, nedá se všem zavděčit - já mám nějakou představu, spisovatel také a čtenáři další. Proto jsem často v těsném kontaktu s tvůrcem a snažím se to s ním sladit jak jen to jde.
Fanfikce je přímočará - tam všichni vědí, jak postavy vypadají a musí být jen dobře rozpoznatelné Originál je prostě výzva a jsem o to víc ráda, když se povede. Upřímně, nejraději mám historické povídky nebo AU. Tam se můžu vyřádit - ráda kreslím detaily, které v nejhorším mohou být takovou berličkou,když se v dané kapitole nic moc neděje.
Fanfikce je přímočará - tam všichni vědí, jak postavy vypadají a musí být jen dobře rozpoznatelné Originál je prostě výzva a jsem o to víc ráda, když se povede. Upřímně, nejraději mám historické povídky nebo AU. Tam se můžu vyřádit - ráda kreslím detaily, které v nejhorším mohou být takovou berličkou,když se v dané kapitole nic moc neděje.
- A poslední otázka: Na čem pracuješ právě teď?
Nedávno jsem dokončila ilustrace pro povídkový sborník, který bude mít brzy křest. To mě bavilo moc. Byla to taková fantasy odehrávající se ve staré Číně, tak jsem namočila štětce do vody s tuší a šlo to samo. :)
Slíbila jsem nějaké návrhy a náčrty, ale je to zase boj s mojí vrozenou leností - nejlíp pracuju v časovém presu, nebo když mě někdo usilovně atakuje a dohlíží nade mnou. Bohužel nemám tolik času na další české autory, což mě mrzí - vysloveně si jdu něco přečíst pokud mi známí něco doporučí, takže to není tak, že bych ostatní ignorovala a pokud mě něco zaujme může přijít do mailu obrázek komukoli. :)
Slíbila jsem nějaké návrhy a náčrty, ale je to zase boj s mojí vrozenou leností - nejlíp pracuju v časovém presu, nebo když mě někdo usilovně atakuje a dohlíží nade mnou. Bohužel nemám tolik času na další české autory, což mě mrzí - vysloveně si jdu něco přečíst pokud mi známí něco doporučí, takže to není tak, že bych ostatní ignorovala a pokud mě něco zaujme může přijít do mailu obrázek komukoli. :)
—————
Diskusní téma: Milwa: ... nejvíc obdivuji impresionismus ...
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.
