Mandragora

• Web: Labyrintem slov
• FF deník
• Fanpolis
• rozhovor: Kámoška, Labyrint, Assez

Mandragora je zřejmě daleko více než autorka známá jako správkyně a administrátorka "The Daily Slash" a "FF deníku". Vzhledem k tomu, že na víc ještě spravuje i svůj osobní web se slashovými povídkami s názvem "Labyrintem slov...", na psaní ji zkrátka dnes už nezbývá čas.  

Přesto ani v minulosti nebyla Mandragora tím, čemu se říká plodná autorka. Počet jejích textů na internetu jen stěží přesahuje počet prstů na mých rukou. Její doménou jsou krátké na nějakém malém nápadu založené povídky, při čemž často jde spíše o milé hříčky než o vážně se beroucí texty. Mezi těmito hříčkami je zřejmě nejproslulejší dvojpovídka "Usmívej se!" a "A rána jsou zde stejná ...", o nichž se čtenáři nemohou jednoznačně shodnout, která z jejích dvou částí je ta výborná a která nestojí za nic. :)  Mezi vážnými povídkami má zas dominantní postavení jeden z Mandragořiných delších textů, povídka - vlastně spíš už novela - z vězeňského prostředí, nazvaná "Havran".

Kdysi mě na FF deníku na půl pobavil a napůl zaskočil komentář k právě této fanfikci, ve kterém komentátorka napsala, že povídka to sice není špatná, ale "byla by mnohem lepší, kdyby byla autorka o pár let starší".  Neposmívejme se, přiznejme si, že taková nedorozumění vznikají na internetu velice snadno. Nicméně já jsem byla překvapená, protože (zřejmě pod vlivem znalosti, že Mandragora není, jemně řečeno, už žádná mladice) jsem měla vždy pocit, že se v jejích textech tento fakt odráží. Věřila jsem, že je patrný z přítomnosti jakési životní zkušenosti a zejména nadhledu - tedy schopnosti nebrat napsané přespříliš vážně.  Těžko nyní hodnotit, zda jde jen o můj dojem ... 

Stejně jako já (a samozřejmě spousta dalších :) i Mandragora upřednostňuje snarry, což se pochopitelně v její tvorbě odráží. Jako čtenář cítím k jejím povídkám nostalgickou náklonost, poněvadž patřily nejspíš mezi vůbec první české snarry povídky, které  jsem četla. A Mandragora byla po Diegině první českou autorkou, jejíž jméno jsem si zapamatovala.

Pokud mě už paměť neklame stalo se tak po přečtení povídky "Nejsilnější cit", která mimojiné do dnes patří mezi mé nejoblíbenější. Považuji totiž za skvělé vyjádření odpovědi na otázku, kde že jako mi snarristky vidíme v kánonu jakoukoli možnost, že by Snape mohl Pottera v nějakém smyslu chtít. Tak prosím přečtěte si ji a zkuste mi tvrdit, že to, co je v ní vyjádřené, není ani trošičku kanonické. :)

Myslím, že tehdy jsem se podívala na jméno autorky a na to zda jde o překlad a byla příjemně překvapená, že nikoli. A od té chvíle mi vždy přišlo, že její texty na Labyrintu nebo Fantasmagoriu za těmi přeloženými nijak zásadně nezaostávají. Vidím to tak do dnes a proto se nedivte, že si myslím, že ji patří místo v tomto mém "kánonu fánonu". :)    

Soupis díla:

Vážné povídky:

• Havran SS/HP, angst 
• Škoda slov, jež nezazní SS/HP, angst
• Smích HP/DM, angst
• Boží mlýny SB/RL
• Nejsilnější cit SS/HP, angst? - hmm... - no tak nic :D

Hříčky, zcela nevážné, občas přímo rozverné povídky:   

• A rána jsou zde stejná ...  + Usmívej se! SS/HP 
• Ani za zlámaný svrček! SS/HP 
• Veselý večírek SS/HP/DM ... , crack
• Hračka  SS/LM/HG, DM/HP  
• PWP pro Blanch SS/HP, hříčka
• Clara pacta-boni amici HP/?
• Plná pusa SB/HP?, hříčka 
• Víno, víno, víno ... SS/HP, hříčka