-
Anketa ke Dni fanouškovské tvorby
28.03.2017 11:58U příležitosti Mezinárodního dne fanouškovské tvorby, který připadá na 15. únor jsem své přátele na facebooku poprosila, aby mi řekli, co pro ně osobně fanouškovská tvorba znamená a případně sdíleli nějakou svou oblíbenou fanouškovskou práci. Tady je výsledek.
I. CO PRO MĚ FANOUŠKOVSKÁ TVORBA ZNAMENÁ?
Aleksi Mikkonen:
Fanouškovská tvorba v jakékoliv formě pro mě znamená zábavu a uspokojení zejména v oblastech, které mi originál nemůže nabídnout. Leckdy mě překvapí novými úhly pohledu nebo stimuluje tak, jak myšlenka nedokáže. Oceňuji každého autora, i kdyby nebyl nadaný, snaha je hlavní. A také to, že autorovi samotnému to dělá radost.
Co se týče typu tvorby, jsou pro mě hlavní kresby, manipky a videa v tomto pořadí. S vyhledáváním a znalostí audií zaostávám, občas se mi ale podaří v podstatě omylem narazit na něco dokonalého. ;) Nejoblíbenější fan-počiny jsou pro mne ty, které se nejvíce přibližují mým vlastní představám, oblíbeným situacím, "úchylkám" anebo prostě ty, kde si jsou postavy nejvíce podobné, vzhledově i charakterově.)
Ještě dodatek: Zapomněl jsem zmínit povídky, které jsem teď v podstatě několik let nečetl a neměl ani úplně zájem začít (jsem lenoch a čtu hlavně knihy), nakonec mě ale Lucie nahlodala a číst jsem začal. Málo, po částech a jen one-shoty, ale... ano a jsem za to taky rád! Každopádně spíš než čtu, tak píšu, ale to taky ty poslední roky není žádná sláva, takže do mě "hustěte" dál, ať se pořádně rozhoupu a začnu. :D
belldandy (já):
Mám-li vám poctivě odpovědět, jaký má v mém životě fanouškovská tvorba význam, musím nejspíš začít od otázky, co mi vzala. Vzala mi spoustu a spoutu volného času, který mi (Tady si doplňte nějaké velmi barvité vulgární citoslovce.) už nikdy nikdo nevrátí. A který jsem dle názoru moudrých a zodpovědných lidí mohla věnovat něčemu užitečnějšímu. Něco na tom bude.
A co mi tedy dala? Víte, ono se mi to nesnadno vysvětluje. To, co mě neustále tak ponouká věnovat se něčemu, co druzí považují v lepším případě za nehodné pozornosti a v horším případě za projev špatného vkusu, je pocit, že mi pomáhá objevovat sebe samotnou.
Mnozí lidé podceňují úroveň fanouškovské tvorby a ačkoliv existují úžasná a fascinující fanouškovská díla, nepopírám, že většina toho, s čím se v rámci fantvorby, setkáte, má velmi pofidérní kvalitu. Ovšem vzhledem k faktu, že většina vznikajícíh děl, má velmi pofidérní kvalitu, zdá se mi trochu nespravedlivé, že zrovna fanouškovské práce si s nízkou kvalitou lidé automaticky spojují.
Avšak to, o čem chci mluvit, je nezávislé na kvalitě, protože každá fanouškovská práce bez ohledu na svou kvalitu mi pomáhá v tom, abych některé věci nebrala jako samozřejmé.
1.
Jednou z nich je pojetí originality v naší kultuře. Fanouškovská tvorba komplikuje naše jednoduché představy o tom, co to originalita nebo autorské právo je. Ve skutečnosti jakákoliv kultura může existovat jen díky možnosti sdílení, které umožňuje neustálé zpochybňování a další vylepšování už existujícího.
Lim, autorka fanvidu „Us“, který jsem postovala při této příležitosti právě před rokem, řekla, jak ironické jí připadá, když jí média cpou desítky let do hlavy různé obrazy a pak si myslí, že mají copyright na to, co má v hlavě. Určité zkušenosti jsou sdílené natolik všeobecně, že se stávají přirozenou součástí našeho povědomí o světě. Ať už se to majitelům vlastnických práv líbí nebo nelíbí, pop-kultura se stala právě takovou zkušeností a zaujala tak místo, které v mysli našich předků měly mýtické příběhy.
Fanouškovská tvorba je moderní obdoba lidové kultury a lidová kultura se vždy vyznačovala tím, že "autor je neznámý“. Autory motivů vyskytujících se ve fanfiction sice občas známe, ale nejsou pro nás tím, čím je autor v kultuře mainstreemové. Často stejný nápad dostanou najednou dva či víc různých lidí. Už proto autorství ve fanficttion nezakládá absolutní právo na vlastnictví nějakých myšlenek. Oblíbené motivy se zde stávají součástí společného povědomí (stávají se „fánonem“) a nikdo si na ně žádná velká autorská práva nedělá. Fanouškovská tvorba je totiž jeden velký proces sdílení.
2.
Tou druhou nesamozřejmou věcí, kterou mi fanouškovská tvorba pomáhá zpochybňovat, je uspořádaní tohoto světa. Mohl by být Sherlock Holmes homosexuál? Mohla by být Hermiona Grangerová černoška? Mohl by být John Watson žena? A proč mnohým z vás připadají tyto otázky tak absurdní?
Některé interpretace mají v naší společnosti přednost před jinými. Postava chodící ve Velké Británii do školy, je bílé rasy pokud nebylo řečeno jinak. Postava, o níž není řečeno, že je gay, je samozřejmě hetero. Je to samozřejmé.
Pokud se ovšem na svět díváte trochu jinak než většina, dává vám fanouškovská tvorba do rukou zbraň, můžete vzít fakta, která ostatní považují za přirozené a interpretovat nebo přepsat je jinak.
Fanouškovská komunita je mimo jiné do značené míry tvořená ženami. Chovám v sobě podezření, že kdyby světu dominovaly ženy, byla by mainstreamová kultura o něco více podobná stavu, jaký známe z fanfiction. Nebyla by proto ani lepší, ani horší (dokonce by ani automaticky nevyhovovala všem ženám), ale určitým věcem by byla zřejmě přikládána větší hodnota, některé okrajové motivy by byly obvyklejší, některé motivy považované za kýč by se jevily vkusu přijatelnější.
Nejspíš se snaze o stručnost mluvím příliš abstraktně, ale když vám řeknu, že teprve fanouškovská tvorba mě naučila tomu, že mužské tělo je (minimálně pro mě) atraktivní, že jsem potenciálně schopná se zamilovat do ženy, nebo že projevuji jistou míru BDSM pozitivity, tak snad pochopíte, co myslím tím, že mi pomáhá objevovat sebe sama a proč je to pro mě tak silný zážitek.
Protože se prostřednictvím fanouškovské tvorby mohu setkávat s motivy a zkušenostmi, které jsou v mainstreemové kultuře potlačené, je pro mě tím, čím je chemikovi lakmusový papírek.
Kratula:
Pro mě znamená čirou radost a dokonalou svobodu! Kdo píše fanfikci, stěží to může dělat z komerčních důvodů, dělá to prostě proto, že ho to baví a s trochou štěstí pobaví i řadu dalších lidí. Dokonce i ta nejnaivnější povídka, ve které nechá patnáctiletá slečna prožít své alter ego kýčovitou romanci s vysněným hrdinou, vznikla pro chvilku radosti.
A s tím souvisí i ona svoboda: vše je dovoleno, netlačí na nás žádní producenti či vydavatelé s tím, že takové téma se neprodá, že na to lidi do kina nepřijdou. Když se námětem a zpracováním netrefím do čtenářského vkusu, tak co? Nanejvýš budu pár dnů mrzutá, že se nelíbilo.Nebavilo by mě vyrábět šablonovité příběhy na obědnávku, s přesně namíchanými indrediencemi, aby se "pobavila celá rodina". Občas píšu hodně smutné a temné věci, protože v takový příběh věřím a pokaždé si říkám, že tohle asi nikdo číst nebude a pokaždé jsem překvapená.
Dnešek je hodně o výkonu a úspěchu, člověk by měl dělat to, co je smysluplné, atd.Ale smysluplné není jen to, co vydělává peníze a přináší nové, velké myšlenky. Když The Beatles svého času obdrželi Řád britského impéria, pár válečných veteránů ten svůj znechuceně vrátilo - John Lennon to komentoval s tím, že ti pánové ho dostali za to, že zabíjeli jiné lidi, oni za to že je bavili, jestli si ten řád nezaslouží víc. Drze se s tím srovnám: jedna moje povídka se líbila už stovce lidí, potěšila stovku lidí! Cítím se tak mnohem užitečnější, než osoba, která stihne tak akorát stovku lidí za den pomluvit či odsoudit a večer zasedne k nějakému "výplachovému" seriálu, u kterého bude zas jen brblat.
A pokud byste chtěli ozkoušet mou tvorbu, tak zde.
Benny:
Co pro mě znamená fanouškovská tvorba? To je jednoduché, v podstatě vše. Bez ní bychom neměli chuť pokračovat ve fandomu, který autor uzavřel. Nebo v mém případě mi to dá to vnitřní uspokojení, že nejsem jediná, kdo vidí úhlavní nepřátelé jen na sebe vrhat kouzla, ale raději se muchlat v Komnatě nejvyšší potřeby.
Ruwin Heredhether
Být bohatší, pravděpodobně bych skončila na drogách. Být zdatnější, skončila jsem v base. Být o chlup větší drama queen, skončila jsem úplně – rozpláclá, utopená, otrávená, vyberte si. Ale protože se mi toho všeho nedostávalo, tak jsem si v nejtemnějších hodinách života ukracovala čas a rozptylovala mozek čtením fanfiction. Moje oblíbené postavy v těch příbězích na tom byly dost často podobně zoufale – kolikrát i hůř, ale nakonec se vždycky všechno vyřešilo a zvítězilo dobro a pravá láska. Bylo to jako terapie. Byl to únik.
Temné období pominulo a tady jsem: pořád unikám od reality. Fanfiction už nejen čtu, ale i píšu. Když jsem se pár dní musela obejít bez ní, měla jsem absťák. Ráda na ni nahlížím a mluvím o ní jako o svém koníčku, ale dobře vím, že jsem závislák. Ale když kouknu na alternativy, co jsem zmínila v úvodu, nakonec jsem z toho vyšla dobře – dokonce velmi.
Protože čím víc svět fanouškovské tvorby objevuji a čím kvalitnější díla objevuji, tím víc se mi daří propojovat tyhle fantaskní světy s realitou a dost často právě díky nim začínám mít o skutečný svět zase zájem. Zjistila jsem, že to nejsou jen povídky, ale jakékoliv umění inspirované něčím, co všichni známe, co milujeme, nebo i nesnášíme, a že za tímto uměním jsou lidé – úžasní lidé, kteří věnují obrovské množství svého drahocenného času tvorbě, za kterou nejsou finančně ohodnoceni, a dost často nejsou ohodnoceni ani nijak jinak – dokonce se do nich čas od času i někdo obuje a vylije si na nich žluč.
Ve fanouškovské tvorbě vidím budoucnost, další evoluční stupeň umění, jehož sdílení je díky internetu mnohem rychlejší a jednodušší. A je to umění pro umění, opravdová láska ke kráse, o kterou se chceme podělit. Autoři nechtějí peníze ani slávu, chtějí vdechnout život nápadu, který jim nedá spát, a najít v tom širém hektickém vesmíru někoho, kdo porozumí a komu rozbuší srdce úplně stejně. Fanouškovská tvorba mě okouzlila tím, jak spojuje lidi a umění pod jednu barevnou útulnou střechu. Někdo o svých milovaných hrdinech napíše příběh, který osloví další lidi a ti se rozhodnou k příběhu vytvořit ilustrace, další člověk dá přednost hudbě a vytvoří pro příběh playlist... až vznikne celek, který drží pohromadě láska k uměleckému dílu a touha sdílet krásu a pocity.
A díky technologiím můžeme mít tohle všechno na dosah ruky prakticky kdekoli a kdykoli. (Vůbec už nemluvě o tom, že díky zpětné vazbě se mohou autoři poučit a napříště ledacos zlepšit, a že většina autorů to opravdu chce a nejsou to nějací nabubřelí zasloužilí umělci na piedestalu, co se usmívají na příznivce svých děl, ale jakmile to jen jde, odstěhují se od nich co nejdál na soukromý ostrov.)
Nechci znít nafoukaně, ale myslím, že vybrat si umění jako závislost, ode mě bylo nebývale rozumné. :D Nevím, jestli se ze závislosti na fanfiction vyléčím ve chvíli, kdy se budu v životě nacházet tam, kde bych si přála být, a vyřeší se všechny problémy (pokud taková situace vůbec nastane), a už nebudu mít potřebu unikat před realitou. Ale lekce psychologie, historie, etiky, cizích jazyků a kdoví čeho ještě, kterých mi fanfiction dala nepočítaně a kterými mě určitě i změnila a obohatila, už mi nikdo nevezme. Kdepak, nepovažuji za ztrátu času ani ten nejpošahanější fanart, na který jsem dlouhé minuty nechápavě zírala. Zírala jsem přece do budoucnosti!
Rowana Yegrani:
Fanouškovská tvorba pro mě představuje neskutečný relax - a závislost. Také dlouhé hodiny prokrastinace v okamžiku, kdy bych se měla věnovat "něčemu užitečnému". Pod vlivem zejména čtení fanfikcí, ale i sledování fanvideí a prohlížení fanobrázků jsem přehodnotila některé názory, posunuly se mi hranice vnímání a uvědomění si některých skutečností, s nimiž jsem konfrontována ve svém civilním životě. Věřím, že ten posun byl jedině správným směrem.
Také jsem o sobě ovšem zjistila, že jsem notorický nedopisovač – nedokážu svá dílka dotáhnout do zdárného konce. Toto zjištění pro mě už tak příjemné nebylo. Naštěstí jsem měla doposud tolik soudnosti, abych se svými prvními (a případně dalšími) kapitolami zatím nevyšla na světlo světa, neb *Konec* je stále ještě nezdobí. Poznala jsem řadu úžasných lidí, s nimiž bych se za jiných okolností pravděpodobně nikdy nesetkala – nebo setkala, ale nikdy bychom se nepoznali, neoslovili, nespřátelili.
Fanouškovská tvorba si rozhodně své místo na slunci a na výsluní právem zaslouží, ale její kouzlo je v tom, že jí sluší i stín. Kdo ji potřebuje a má ji objevit, toho si nakonec najde sama. Nikomu se nevnucuje, ale kdo se jí otevře toho obohatí, ať už jako příjemce, nebo jako jejího tvůrce.
Tereza Kašpárková:
Nejprve bych asi měla říct, že jsem v téhle oblasti hodně omezená. Povídky, fanarty a podobně vyhledávám jen tehdy, mám-li období, během kterého celým svým srdcem miluji nějaký pár. Z 90 % se jedná o pár složený ze dvou mužů, kteří jsou spolu i "ve skutečnosti" (tj. v seriálu, ve filmu, v knize atd.). Jinými slovy, v případě fanouškovské tvorby, která se zaměřuje na párování, vyhledávám (a uznávám / čtu) POUZE real pairing.
Ale zpět k tomu hlavnímu. Fanouškovská tvorba je něco, co mě po všech stránkách naplňuje. Vyplňuje mezery ve skutečném příběhu (časové skoky, události off screen...) a předkládá různé varianty toho, co se do seriálu / filmu / knihy nevešlo. Dávám přednost tvorbě, která dodržuje kánon, ale upřímně, když je to dobře napsané a sedí charaktery, nemám problém zamilovat si příběh označený jako A(lternate)U(niverse). Plus možná až zvráceně miluji, když se o mé oblíbené postavy někdo strachuje, takže mým pomyslným číslem 1 je Hurt/Comfort (a fan fiction genre that involves the physical pain or emotional distress of one character, who is cared for by another character). Aww. ❤
Pavlína Syrůčková
Nejsem si jistá, jestli nebudu někoho opakovat, nicméně, pro mě znamená fanouškovská tvorba poměrně hodně.
V první řadě je to naprosto perfektní k prokrastinaci, hlavně od školy. A zvláště v poslední době je vidět, že se mi maličko zhoršily výsledky ve škole, ale to není podstatné. Hlavní je, že mi různé fanarty a fanfikce vždycky projasní den a nejsem tak ve stresu ze školy.
Dále mi fanouškovská tvorba, a zvláště pak slash, ovlivnily vnímání světa kolem mě. Ztratila jsem heteronormativní brýle a jsem mnohem, mnohem tolerantnější vůči všem menšinám. A toto považuji za největší vliv fanouškovskě tvorby a jsem za to moc ráda.
V poslední době jsem také začala číst fanfikce i v angličtině, což výrazně ovlivnilo můj prospěch v hodinách angličtiny a angličtina se vlastně stala jedním z mým nejoblíbenějších předmětů. Už nějakou dobu se pokouším i sama něco napsat, zatím nic extra to není, ale snad se to časem zlepší. Hlavně získat tu trpělivost k tomu.
Abych to tak shrnula, nebýt fanouškovské tvorby, tak mám problémy s angličtinou, jsem věčně ve stresu a MOŽNÁ bych měla i trochu homofobní sklony vzhledem k tomu, v jakém prostředí vyrůstám. Za fanouškovskou tvorbu jsem moc ráda a jsem vděčná za to, že jsem si našla cestu k české slash komunitě.
II. SDÍLENÍ FANOUŠKOVSKÉHO DÍLA
Rendie: Supernatural R - Rated (fanvid)
Jelikož zítra budu v Berlíně s Chuckem, tak posílám svůj příspěvěk. Je to fan video k seriálu Supernatural (Lovci duchů). Sestřihy z dílů a conů, aby to dalo nějaký příběh. Ale hlavně je to sranda.
belldandy:
Konečně se dostávám k druhé a nejdůležitější části výzvy, totiž ke sdílení fanouškovského díla.
Je pravda, že ve světě vzniká spousta úžasných děl, občas přímo dech beroucích děl,nicméně mi přišlo, že je škoda si aspoň jednou za dlouhý čas nevzpomenout, že i někde blízko nás jsou lidé, kteří tvoří pěkné věci. A tak jsem se pro jednou rozhodla sdílet díla svých blízkých přátel, mimo jiné proto, abych mohla říct, vidíte a tohohle člověka já znám.
* PATOLOŽKA je spisovatelka, překladatelka, malířka, animátorka a nevím co ještě ... ale její cosplay, ten teda stojí za vidění. Roku 2016 získala cenu diváků a třetí místo na přehlídce Pragocosplay za královskou verzi Thorina Oakenshielda. Ona má toho Thorina ve vícero verzích a tohle je aspoň jedna z nich.
* JULIE je dlouholetá fanfikční a taky trochu sci-fi spisovatelka. V téhle povídce ze světa Star Gate: Atlantis, se jí podařilo předvídat budoucí kanonický děj a povedlo se jí u toho zachovat charakter postavy lépe, než později samotným scénáristům.
* HANETKA je autorka a překladatelka fanfiction, ovšem kromě toho neustále cosi šije, modeluje a tvoří. Je toho tolik, že je těžké něco vybrat, ale na této fotce ze srazu můžete spatřit její maňásky Sherlocka a Johna Watsona a věřte, že to byli nejpopulárnější návštěvníci zmíněného srazu.
* ADELAINE je překladatelka FF, jednou se mi svěřila, že nejvíc byla ve své překladatelská kariéře hrdá, když si přečetla tento nespokojený komentář o překladu své drarry povídky: Povídka je „přeložená rádoby cool teenagerovským jazykem, který mi nesedí.“ Protože právě „cool teenagerovský jazyk“ byl pro onu povídku typický a překladatelka si nebyla až do té chvíle jistá, zda se jí ho podařilo dosáhnout. Stala se z ní tak jedna z prací, na niž je nejvíce hrdá: jedna z prací, na niž je nejvíce hrdá.
* LANEVRA je multifandomová FF spisovatelka s cynickým pohledem na svět. Tahle je multifandomová FF spisovatelka s cynickým pohledem na svět. Tahle slashová hororová zombie povídka se stala v jistých (samozřejmě omezených) kruzích kultem, možná i proto, že dokonale koresponduje s jejím pohledem na svět.
* TRU TRU je naproti tomu romantička, která píše jednu krásnou FF vedle druhé. Jedna z jejích spokojených čtenářek napsala o její povídce na FF deník: „Už dlouho jsem si nekoupila román v obchodě. Proč? Protože tohle je tisíckrát lepší!“. :D TruTru se vrhla poslední dobou i na videa a tohle považuji za jedno z těch nejzajímavšjích.
* RUWIN Heredhether je fanfikční spisovalka překladatelka, ovšem navíc tvoří parodická crack videa a tohle, to je legendární.
Samozřejmě, že existuje celá řada fanfikčních autorů, kteří by zasloužili být zmíněni zrovna tak, ale každý seznam musí mít svůj konec a já ho dnes ukončím zde.
Fritzi Ainley Norrell: Gold-Seven (autorka fanartů)
Jde o osobu, co dělá fanarty na Tolkienovu tvorbu, ale mimo to třeba na Star Wars. Já na ni narazila právě přes Tolkiena a z jejích detailních a jemných akvarelů jsem naprosto unešena i po letech, co ji znám. :)
Benny: Upthehill (autorka fanartů)
Vybrala jsem si Upthehill, jelikož wincest mi byl již někým ukraden. :D Ne, i tak bych si ji vybrala. Je to nová krev, která se zajímá o HP fandom, a řekněme, že o ty klasické slash, femslash a het páry. Za což jí mám chuť líbat ruce. Samozřejmě, že mám doteď zvláštní pocit z jejího tmavšího Harryho, ale už jsem ji odpustila. Což jsem nečekala, že to bude dvacetiletá kráska s talentem (její Instagram a vyloženě její fotografie).
Ruwin Heredhether: In The Woods Somewhere od Ias (fanfikce)
Můj aktuální OTP Barduil (Bard Lučištník / elfí král Thranduil z Hobita) splní přání snad každýmu. Odhaduji, že AU fanfikce tvoří dobrý dvě třetiny povídek o nich, a uvidíte je v neuvěřitelně rozmanité škále rolí a prostředí. V naprosté většině jsou svobodnými otci, ale kromě toho je můžete vidět třeba jako upíry, rockery, floristy, tatéry, podnikatele, zločince, mermany, víly, duchy, zkrátka na co pomyslíte. Často se u nich řeší bisexualita, asexualita i transsexualita. Příběhy odehrávající se ve Středozemi ale nejsou o nic méně zajímavé! A pokud se snad bojíte, že láska elfa a člověka musí skončit tragicky, tak vězte, že ve FF tomu hodně často dokážeme předejít ;D Je to malej ship, ale rozrůstá se, a už teď je plnej nesmírně talentovaných lidí. Snažím se na Barduila upozornit, kudy chodím, a tak hodím svoje oblíbený fanarty s touhle rodinkou překonávající nejedno tabu i sem.
Podělím se o jednu aktuální Barduil modern AU fanfiction. Tahle povídka je dokonalým příkladem toho, jak fanouškovská tvorba spojuje lidi a různé druhy umění. Zapůsobila na hodně čtenářů: někteří nakreslili fanarty, další dali dohromady playlisty, a autorka to všechno hezky sepnula dohromady. I na mě zapůsobila. Příběhy o upírech mají zlatou éru, ale jejich kvalita šla dolů, a „In the Woods Somewhere“ od Ias je po dlouhé době upířina, která mě vážně vyděsila, pobavila, dojala a fascinovala. Možná proto, že prim v ní hraje spíš psychologie než vstávání z hrobů, noční rejdy, kolíky, stříbrný kulky a krucifixy. Vztah Barda a Thranduila se nedá označit jinak, než „fucked up“ - žádná romance o zapovězené lásce, ale hra na kočku a myš, zvrácená přitažlivost a nezdravé pouto. Postavy i jejich vztahy prochází vývojem, který dává smysl, a navzdory tomu, že jsou Bard s Thranduilem zasazení do úplně jiného prostředí, než je Středozem, jsou vypodobnění zcela věrně a uvěřitelně. Je to proklatě sexy, mrazivě ponuré, hororově napínavé, prazvláštně srdcervoucí, a geniálně to přepracovává některé náměty z Hobita.
Nemálo mě děsí fakt, že za pár dnů dostaneme poslední kapitolu a bude konec. Závidím všem, kdo se k tomuhle příběhu dostanou jako k dokončenému. Ale vlastně jsem si užila celý ten rok a půl, co jsem s ním strávila a čekala na nové kapitoly. Na děsivě ztichlé lesy v zimě se už nikdy nebudu dívat stejně. A bojím se, že ony na mě taky ne.
Rowana Yegrani: Severus Snape and the Marauders (fanfilm)
Které dílko z letošního roku si vyberu pro prezentaci? Patřím k Potterfanu, takže vzhledem k tomu, že se tu toto video zatím neobjevilo, je moje volba celkem jasná. ^_^
Lanevra:
Pár mých oblíbených děl:
....
Up In Smoke - Thilbo (Thorin/Bilbo) z fanfomu Hobbit. Je to pravděpodobě nejlepší thilbo povídka, kterou jsem kdy četla, a hlavně s nejvěrnějšími a nejlépe napsaných charaktery. Bohužel však nedokončená. -
....
Vyvrženci pekla/In whisky weritas- Klasické a nestaránoucí povídky od Styx na pár Lucius/Severus, které by určitě měly být zas a znovu připomínány -
....
Poetic Justice - Frostiron (Loki/Tony Stark) povídka, která má připouštím pár much a dobrá je tak do tří čtvrtin a pak docela upadne, ale i tak si myslím, že opravdu stojí za přečtení -
...
Starkitz Verse - Tento poněkud kostrbatý název pod sebou skrývá dvě hodně kvalitní PWP povídky na pár Tony Stark/Leo Fitz, které stojí za přečtení prakticky i když nevíte, kdo je Leo, protože je to dobře napsaná PWP. -
....
Premeditated - PWP jednorázovka na neobvyklý pár Chris Argent/Stiles Stilinski, kde opravdu nehledejte nic zajímavějšího, než prostě ten pár.
...
Mal´s Song - Fanouškovská píseň o kapitánovi Malcolmo Reynoldsovi, který velí malé dopravní (lomeno pašerácké lodi) v seriálu Fireflay. To abychom tu taky měli zástupce fansongů. :)
...
Sad princess - Video nejen od prakticky zakladatelky českého BtVS/As fandomu, Leny, ale dokonce i video na českou hudbu, což je samo osobě asi nejvzácnější - hned po tom, kdy vůbec nějaké video český autor vytvoří.
Tru Tru Kanashiko: Multifandom mushup od Pteryx (fanvid)
"Pteryx" je jedna z mých oblíbených editorek na youtube zabývajících se fan tvorbou. A patří mezi ty, kteří se téhle fanouškovské aktivitě věnují naplno, jakoby se tím živili (i když neživí). Její nový mushup všech filmů a seriálů, které minulý rok vyšly by tu třeba někoho mohl potěšit.
Pavlína Syrůčková: Herius No Acquarius (autorka fanvidů)
Maličko pozdě, ale dneska jsem si vzpomněla na jednu úžasnou autorku Stony videí - HERIUS NO ACQUARIUS. Některá Stony videa má zaměřená na Superfamily (Steve, Tony a Peter). Krom toho má na svém YT kanále i jedno video k Johnlocku, Spartakusovi a jeden Marvel multifandom.
Nejvíce obdivuju dvě její deset minut dlouhá videa, která jsou prostě perfektní. Mají v sobě nějaký děj a, i když jsou tak dlouhá, člověka nenudí (A love story, Superfamily's Story), potom jedno Stony, bradavické AU - Hogwarts AU. Ale ze všeho nejraději u ní mám, že si ve většině videí hraje s textem v obraze. Dodává to jejím videím úroveň a snadněji se tak manipuluje s dějem (a s fanouškovým srdcem).
—————
Diskusní téma: Anketa ke Dni Fanouškovské tvrby
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.
