Datum: 02.07.2013
Vložil: belldandy
Já vlastně souhlasím. My čtenáři fanfiction jsme až absorudním způsobem rozmazlováni všelikými varováními. Klasickou literaturu či film většinou žádná zvláštní varování nedoprovázejí.
Občas se bavím představou, jaké varování by doprovázelo třeba "Smrt v Benátkách", kdyby šlo o fanfiction - slash, chan, UST (unresolved sexual tension), death fiction.
Nebo třeba "Poslední tango v Paříži" - otevřené sexuální scény, semi non-con, násilí, vražda, smrt hlavní postavy! Těch naštvaných diváků, kteří to shlédli aniž byli varováni. To říkám bez ironie, protože míra sexu a násilí v téhle nezapomenutelné filmové klasice vážně pár lidí namíchla.
A to jsem ještě nejmenovala žádný horor, ale jen samé artové záležitosti.
Sama za sebe jsem se už vyjádřila, že necítím potřebu být před něčím varována, což bude částečně projev otrlosti a částečně fascinace fanfiction jako takovou, protože mým osobním ideálem je přečíst úplně všechno.
Nicméně je spravedlivé připustit, že přes otravné prudiče, existuje i skupina čtenářů, která se skutečně snaží nějakému typu povídek vyhnout, protože je jim to nepříjemné a čtení fanfiction mají za oddechového koníčka kvůli němuž nechtějí podstupovat nepříjemné pocity. I takoví existují a protože neprudí, málo se o nich ví. :)
Ale, jak jsem napsala v článku, nemyslím si už dnes, že značení existuje pro tyhle lidi. věřím, že je tu hlavně proto, aby autor mohl říci " Já vás varoval".
Z druhé strany, když tedy nevaruje, tak i on ztrácí nárok si stěžovat. Pokud je silná osobnost a vzhledem k tomu, že prudičů bude stejně vždycky dost ... pokud jde o mne ... ať jde do toho. Já mám prostě pořád dojem, že nám lidem nějaký ten šok občas jen prospěje.
Podle mého svědomí stačí u erotických povídek varování, že to není pro malé děti a dobrá - u takových jako je Poškození pod kontrolou, že je to 18+, ale ... tohle je ten typ povídek, který jak řekla v přednášce o slashi Nagat nejsou (pokud jde o věk) vůbec pro nikoho. Tedy někdo by to přežil i dřív, zatímco někdo to bez ujmy nepřejde nikdy. :)
Ne, nevím, kde to začalo? Ale na značení vidím jednu pozoruhodnou věc: Je to takový návrat k starým časům. Než přišla moderní doba, bylo zvykem psát před příběhy krátké obsahy, které čtenáře většinou jasně upozornili na to, co je čeká. Moderní román tuto praktiku zavrhl, ale s fanfition je svým způsobem zpátky. Možná na tom cosi praktického, životem osvědčeného, vážně bylo.
