-


Elysejský klíč

24.12.2012 12:07

Ilustrace od Milwy ke kapitolám Ani hnout a Skz tebe. Kdyby se svět řídil podle mě (jakože neřídí :)), tak právě tyhle obrázky by byly součástí knižní verze Elysejského klíče. Nevím proč, ale zaujatě dávám přednost fanartu před fotomontážemi, třebaže Aliciny fotomontáže považuji za velmi zdařilé.   

 

SPOILER! Budu se opakovat: Tento článek se sice vysloveně nesnaží popisovat děj, ale neláme si vůbec hlavu s tím, zda -tuhle nebo támhle-  z něj něco neprozradí. Počítám spíše se čtenáři , kteří Alicin příběh už přečetli a mají nutkání se jím dále zabývat. Tak jako já. :)

Elysejský klíč na mě od první chvíle působil sugestivní silou, která převálcovala mé případné námitky, že to či ono mělo být jinak, intenzitou vlny tsunami. Dokonce i při dalším nahlédnutí do textu, se mě tato síla opět zmocňuje. Opakovaně mě přiměla místo hledaného odstavce přečíst neplánovaně několik dalších kapitol. Po mnoha takových čteních jsem kromě sugestivnosti, začala na EK obdivovat také celkovou promyšlenost příběhu. Třebaže nemám vždy důvěru v psychologii postav (tím méně v jejich návaznost na kanonické předlohy), jejich motivace  a jednání mi připadají odůvodněné, a to jak v rámci Elysejského klíče, tak vůči kánonu.

 

Elysejský klíč a Rok jako žádný jiný

Svou fábulí (tedy dějem) je Elysejký klíč v mnoha ohledech velice podobný Aspenině fanfikci „Rok jako žádný jiný“.  V obou případech představuje Samhain nebo Tara důležitou hranici ve vztahu Harryho a Severuse. V obou případech Snape Harryho zachrání a pak ho ošetřuje po prodělaném mučení, což zadává podnět k jejich sblížení. Následně  Harry projevuje Severusovi hlubokou oddanost, která se setkává s nepochopením a šokem ze strany jeho přátel. V obou se Harry následně sbližuje i s Dracem a v konečném důsledku, i když v trochu odlišném smyslu, i se zmijozelskou kolejí.  A nakonec v obou případech největší krize v Harryho a Severusově  vztahu nastane po té, co se prozradí, že  to byl  Snape, kdo předal Voldemortovi věštbu o Vyvoleném a měl tak zásadní podíl na smrti Harryho rodičů.

Nicméně tady veškerá podobnost končí, protože Alicin styl se od toho Aspenina podstatně odlišuje. Zatímco Aspen píše jakýmsi dobrodužným a lehce psychologickým způsobem, Alicin příběh je pro mne spíše snový a hypnotický. Každopádně Alicin styl  je velice výrazný, snadno rozlišitelný a právě proto těžce přehlédnutelný. Obrazně poetické příměry,  jednoslovné věty pro vyjádření pocitů – takové literární figury minimálně ve slashi zrovna nepreferuji. Ráda ale tvrdím, že Alice si psát tak jak píše prostě může dovolit, protože Alice to zkrátka umí. :)   

 

Vzájemný poměr hlavních hrdinů

Soudě dle komentářů, část čtenářů Elysejkého klíče (hádám, že právě částečně i pod vlivem Roku -YALO) se těžce smiřovala s tím, že Harryho a Severusův vztah v  EK  získá milostný rozměr. Přes upozornění v úvodu mnozí podléhali dojmu, že to, co čtou, je jakýsi severitus , nikoliv snarry. Myslím, že ten dojem vyvěrá ze samotného Elysejského klíče, v jehož první půli, zaujímá  Severus vůči Harrymu jednoznačně ochranitelskou a mentorskou roli.  Mně samotné trvalo několik čtení než jsem proměnu jejich vztahu pobrala, tedy přesněji než jsem ji pochopila a přijala.

Několik úvodních kapitol (zejména druhá a třetí) pro mě stále představuje jeden z nejlepších hurt/comfort textů, jaké jsem kdy četla. Mezi ošetřovaným a ošetřovatelem zde podle zvyku vzniká neodvratně blízký vztah. Pravidla, jež si v této první chvíli nastaví, dávají základ jejich vzájemnému poměru na víc než polovinu příběhu. Pro Harryho se Severus stane symbolem bezpečí a jistoty. Podobně jako třeba  v Kámeni manželství staví Elysejský klíč zpočátku Severusův a Harryho vztah na seme/uke principu. Nicméně, když  Snape na počátku přistoupí na jejich sblížení, sám svou úlohu chápe jednoznačně jako ochranitelskou a vychovávající. Na nic jiného v tu chvíli žádný z nich ani nahodilou myšlenkou nepomyslí. Na rozdíl od Kamene jejich vztah nemá na počátku vůbec žádný erotický podtext.

V druhé části se situace postupně mění a to prvně výhradně z Harryho iniciativy. Ten skoro nevědomě, rozhodně bezelstně a neplánovaně, překročuje hranice vymezeného vztahu. To, jak Harry Snapea svádí (I když  bych v tomto případě v souladu s jeho povahou spíše mluvila „naléhání“, poněvadž „svádění“ by mohlo bát považováno za zmijozelské. :) ), se stává nakonec podnětem ke změně jejich vztahu. Zisk rovnocenného postavení je symbolicky demonstrován Harryho odvahou oslovit Snapea křestním jménem. V tu chvíli se  ochranitelský vztah mění v partnerský. Nakonec se Harry nejen zrovnoprávňuje, ale na chvíli se  role přímo obrací. Je to naopak Harry, který začíná být  k Severusovi ochranitelský, když ho s pomocí Lamie zachraňuje z rukou Voldemorta, a dokonce vychovávající, když v kapitole „Nad propastí“ přinutí Severuse, aby přehodnotil svůj postoj k sobě samému.  (Tato proměna se, zdá se, symbolicky završuje výměnou rolí i na loži. :) 

 

Postavy v Elysejském klíči

Slash je neoddiskutovatelně homosexuální variantou milostné romance a romance je vystavěna kolem sblížení dvou osob. Proto jakékoli další postavy zůstávají vždy tak trochu na okraji. Psaní tohoto žánru je v zásadě těžké beze zbytku skloubit s HP sérií, která má množství postav a dobrodužný děj. Když HP příběh přepisujete do žánru romance je skoro nevyhnutelné, že nějaká postava zůstane určitým způsobem ošizena.

V Elysejském klíči připadla Siriusovi role umanutého zatvrzelého pitomce, který nechce ničemu porozumět, minimálně pro mě těžko srovnatelná s osobou, která si podle kánonu prošla vězením a měla by mít svůj díl utrpení a životních zkušeností také za sebou. Ron a Hermiona se tu postupně ocitají mimo dění a to, že se nechají do tak velké míry vytlačit z Harryho života, se jeví vzhledem k jejich charakteru jako značně iritující a nehodnověrné.

Potěšující může být, že několik dalších postav svou nezastupitelnou  úlohu v Elysejském klíči má. Specialitou Alice je její Poppy Pomfreyová, které oproti obvyklým fánon-zvyklostem připadla nikoli role protivné babice, ale dobré víly sudičky. Já mám vždy při čtení EK pocit, že je to role, do níž se autorka sama nejvíce promítá. Postava chápající ženy dohlížející na osud hlavních hrdinů a přející jejich vztahu je ideální pro každou slashistku. :) 

Nejvýraznější úloha mezi vedlejšími postavami připadá logicky a podle zvyku Brumbálovi. V jistém smyslu lze dokonce mluvit místo dvou hlavních postav o třech, kde Harryho poměr k Severusovi je obrazem toho Severusova k Albusovi, což pro mě byl jedním z nejzajímavějších motivů v Elysejském klíči. Asi právě Alice mě přivedla k pocitu, že snapledore je něco přijatelného a uvěřitelného. A abych rovnice vzájemných vztahů ještě doplnila. Dracův poměr k Albusovi je v EK pandánem toho Harryho ke Snapeovi (ovšem bez slahového přesahu) a stává se pro změnu východiskem Dracova a Harryho sblížení.

Zda se bude Snape či Harry v Alicině podání jeho čtenáři jevit jako OOC, záleží do značné míry na tom, jak je dotyčný sám vidí. Severus Snape v Elysejském klíči nikdy neztratí schopnost ironických komentářů a přestože přistoupí na Harryho projevy citů, rozhodně nepřijde o  svou uzavřenost. O tom svědčí minimálně to, že až do třiatřicáté kapitoly Harrymu nesvěří prakticky žádné informace o svém životě. Přesto se Snape v Elysejském klíči ani z třetiny nechová jako ten kanonický. Jeho  škodolibost nabývá podobu lehkého škádlení, během něhož se může s Harrym dohadovat, jakého stupně „hroznosti v hroznosti“ může dosáhnout? Za klad Klíče považuji, že si téhle proměny jsou její postavy vědomy a že ji nějakým způsobem samy reflektují (viz. rozhovor v druhé kapitole). Pro Snapeovo odlišné chování v HP sérii a  Elysejském klíči má Alice vysvětlení, kterému sice možná teď při psaní tohoto článku příliš nevěřím, za to však při čtení Klíče mu věřím naprosto a úplně, nejspíš proto, že mu prostě věřit chci. :)

Harry je proti kánonu o něco větší puberťák, vyjadřuje se lehce slangově, což není zrovna kanonické, ale když ono mu to tak sluší (=sedí). :) Jeho chování je po většinu času do značné míry poznamenané Tarou. Postupný proces, v němž  Alice nechá Harryho  zpracovávat zážitek z Tary, pro mě tvoří jeden z nejpřesvědčivějších a nejsilnějších motivů této fanfikce. Tara je Harryho noční můrou, činí ho neschopným obrany či útoku. Na počátku není málem schopen opustit zdi domu, ve kterém ho Snape ošetřoval. V Harryho snech se Tara v nových nuancích stále odehrává znovu. V některých verzích do nich vstoupí i  Snape. Objeví se napřed jako mučitel, později však jako mučený. Harry podstupuje pomalý vnitřní vývoj, aby nakonec Taru přijal a stala se pro něj symbolem nového života. Scéna, v níž se tak stane, patří k jedněm z mých nejoblíbenějších.

Celkově se všechny postavy v Elysejském klíči chovají nadprůměrně obětavě a oddaně nejen vůči předloze, ale v zásadě ve srovnání s jakoukoli (tím spíše životní)  realitou. Nicméně jsem Alicin příběh v souladu s jejími vlastními slovy, vždy vnímala nikoli jako realitu, ale jako psaný vědomím řízený sen. Psychologie postav prostě odpovídá tomu, co si Alice vysnila a ona si vysnila svět o dost lepší než je ten náš. :) V jejím světě nikoho ani nenapadne, že by jedna osoba druhou mohla odmítnout z důvodu jiné sexuální orientace a nikoho zde nezarazí učitel bydlící pod jednou střechou se svým žákem.  

 

Pocit viny a Bůh krčící rameny

Ještě o jedné důležité postavě jsem se do této chvíle nezmínila. V minimálně posledních kapitolách Elysejské klíče vystupuje stále výrazněji osoba, kterou v přehledu postav na FF deníku nebo Daily slash určitě nenajdete. Tou osobou je Bůh. Jistě, nevstoupí  do děje v podobě vousatého dědečka, ani do něj nezasáhne rázně jako deus ex machina, ale přesto je přítomen. Občas s ním někdo mluví, ale většinou jen sleduje děj, maximálně „krčí rameny“ :)

Mnoho postav v EK musí bojovat s pocity provinilosti. Například Brumbál, který si představuje svou cestu do historie pod přízviskem „bradavický kat“ po té, co rozhodl, že nejstarší ročníky se budou s dospělými účastnit bitvy s Voldemortem. Ovšem Snapeovu osobnost založila Alice skoro výhradně na pocitu viny. Ve snaze se stále trestat, se chová tak, aby se mu od nikoho nemohlo dostat žádných ohledů. Vyžívá se v tom, když ho druzí nenávidí a naopak nesnese, pokud  se k němu někdo chová ohleduplně, neřkuli s láskou.

Vina a odpuštění – to jsou důležité teologické pojmy, které v Elysejkém klíči zaujímají klíčovou roli. EK je svým způsobem příběh o víře, což přiznejme si může být pro někoho iritující. Pro mne je to především nečekané a překvapivé. Připadá mi zvláštní, že temně erotické Desiderium Intimum vzniklo v upjatém katolickém Polsku, zatímco v naší „nejateističtější zemi“ se nejoblíbenější snarry fanfikcí staně něco plné tak niterné víry.

Ale ve skutečnosti to možná vůbec podivné není. Možná je to naopak velmi logické. Slash se přeci často pohybuje mimo očekávané společenské konvence. Mnozí jeho čtenáři jsou zvyklí protivit si, co jim veřejné mínění a společenský status quo vnucuje. Kde jinde by měl být prostor pro svobodnou fantazii než zde? :) A proto se nakonec možná žádná jiná země nehodí pro tuto transcendentální verzi milostného homosexuálního příběhu více než právě ta naše, kde je víra spíše atrakcí než normou. 

 

Výzva:)

Elysejský klíč se už stal v české kotlině legendou. Alicin příběh nemusí být dokonalý, ale nesporně v sobě ukrývá obrovský kus literárního talentu své autorky. Díky Alici jsem si, možná nejen já,  uvědomila, že při čtení českých fanfikcí, nemusím bezpodmínenčně snižovat nároky. Mám dokonce pocit, že ten příběh je tak dobrý, že by si zasloužil, aby ho poznal větší počet čtenářů. A tak se mi do úst vnucuje otázka, zda se nenajde nějaký odhodlaný  překladatel, který  by Klíč přeložil do angličtiny? Třebaže mám zároveň podezření, že se část kouzla při překladu zruší, protože Alicin jazyk je velmi charakteristický, přála bych zkrátka i dalším lidem, aby se s ním mohli seznámit. Tak co, najde se? :) 

 

Nejoblíbenější scény:

Těch by bylo, skoro v každé kapitole jedna, ale několik jich vyberu . :)

  • třetí kapitola Ani hnout - Tohle jednoho naučí chápat, v čem je kouzlo hurt/comfort povídek. Harry pod vlivem léků roztomile utlumený . „Štěně“ pozoruje motýly. 
  • devátá kapitola - Sedmsetosmnáckrát - Tak jsem se konečně dozvěděla, kolikrát přesně to ten Harry schytal, ale chtěla jsem to vůbec vědět? :) Nicméně na tu patetickou nálehavost, s níž to Severus sdělí Harryho spolužákům, prostě nemohu zapomenout.   
  • konec třinacté kapitoly Za druhé / záčátek čtrnácté kapitoly Ze všech karkulinek - Konec třinácté kapitoly symbolizuje všechnu tu oddanost , jíž Harry v této FF Severuse zahrnuje. Zde ona oddanost dojde svého vrcholu. / Rozesmání Severuse Snapa má v rámci mnoha FF speciální intimní hodnotu. V jistém smyslu je to víc než sex. Smějící se Snape je protimluv. Vidět ho smát se, znamená vidět cosi významného. Ten pohled s vámi sdílí zřejmě již jenom bohové
  • třicátá první kapitola Nad propastí – Každý správný milostný příběh musí nastolit ve vztahu hlavních postav krizi a mnohem působivější než, když se prostě jen rozejdou je pokud si ještě k tomu přestanou věřit.
  • třicátá druhá kapitola Skrze tebe - Tara je přijata, Harryho sál vědomí jsou travnaté kopce Tary a na nich modré hořepníčky :)

 

Můj poměr k této FF: A jako Adorace

 

—————

Zpět


Diskusní téma: Elysejský klíč

Datum: 25.08.2014

Vložil: Kat

Titulek: Bojím se

že se tu krásu českého jazyka, i když ho nesnáším, nepodaří přenést do o dost chudší angličtiny. Protože Elysejský klíč kromě příběhu tvoří podstatnou část právě jazyk a skvělá manipluace se slovy.

—————

Datum: 04.10.2014

Vložil: belldandy

Titulek: Re: Bojím se

S tím samozřejmě musím souhlasit. Vlastně mám sama za sebe tak trochu dojem, že ten jazyk je tam důležitější než ten příběh. :)

Plus je tam důležité ... něco jako Alicin náhled na svět, který skrz ten příběh tak vlídně prosvítá. Mám totiž při čtení vždy pocit, že Alice pevně věří v to, že bolestivé stránky života mají pro náš život pozitivní význam. Já tomuhle asi nevěřím moc pevně, ale právě proto mě vždy při čtení EK pohladí po duši. :)

No, já si říkám, že i když máš asi pravdu, co už by nás mělo navenek reprezentovat? :)

Na druhou stranu bych asi nesouhlasila s tím, že angličtina je chudší jazyk než čeština, i když asi nejsem ta, která by to měla posuzovat :), ale ... no ... nevěřím tomu. Dle mého bývá každý jazyk bohatý v něčem trochu jiném. Angličtina má minimálně prokazatelně obrovskou slovní zásobu, bohatost časů a třeba díky sklonům k jednoslabičným slovům neobyčejné možnosti rytmizace.

Pravda však nepochybně je, že přeložit něco jako je Elysejský klíč stejně působivě, to je úkol pro člověka stejně tak talentovaného jako je sama Alice a takového bude asi těžké najít. :) Nicméně někdy se musíme hold spokojit s tím, co je.

Já vím, že budu i tak překladatelům vděčná ...

—————

Datum: 29.01.2014

Vložil: Casiopea

Titulek:

Milá, Bell. Momentálně nemůžu jinak, než ti říct, že tě za tento článek bezmezně miluji. Už dlouho si tě vážím jako člověka, který laskavým způsobem vnáší řád do oblasti, která je pro mě vzhledem k mé povaze vnímána z větší části emocionálně. (Abych to popsala konkrétněji, povídky povětšinou dokážu hodnotit pouze podle žebříčku miluju - miluju s výhradami - líbí - nelíbí, ale bylo tam pár zajímavých míst - nelíbí). EK pro mě byl, je a bude jako zjevení. V mém světě se nevejde do žádných hodnotících škál a nikdy bych nevěřila, že se vůbec dá takto fundovaně rozebrat, aniž by se z Noční hlídky staly pouhé chemické vzorce použitých barev. Radši přestanu plkat, protože bys z toho stejně nic neměla. :D Zkrátka bych ti chtěla moc poděkovat za to, co děláš.

—————

Datum: 14.03.2014

Vložil: belldandy

Titulek: Re: ♥

Casiopeo, moc děkuji. Mám jako vždy pocit, že něco z tvé chvály patří hlavně Alici za to, že se jí povedlo napsat příběh, který umí většinu svých čtenářů zkrátka chytit za srdce. Ovšem za tu část, která spadá na můj článek ti děkuji.

A kdyz už tě tu mám :), chci ještě jednou, nejspíš naposledy poděkovat já tobě. Děkuji za všechno usílí a nadšení, které si do psaní a překládání slashe vložila. Myslím, že něco z nich přetrvá ... pokud ne navždy... tedy dlouho a dlouho. Díky, Cas.

—————

Datum: 02.12.2013

Vložil: Milwa

Titulek: :3

Náhodu jsem si chtěla něco najít k Alici,kvůli ilustrování povídek a narazila jsem na tvůj článek.Už jsem skoro pozapomněla,jak jsem obrázky kreslila.ten první jsem si vychutnala,byla to snad moje nejoblíbenější scéna a ten druhý jsem kreslila rovnou akvarelem,jak jsem pospíchala do uzávěrky na internetuXD A po té recenzi si to snad přečtnu znova,byla to nádhera! Na HP fanfictiony si moc nepotrpím,ale tady jsou ilustrace důkaz,jak mě to moc bavilo(a že jsem se dokopala něco dokreslit).A děkuji všem ,kterým se líbily! M

—————

Datum: 13.12.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: :3

Milwo, děkuji já. Ty jsi taková česká legenda na poli ilustrování slashových povídek. A já si moc vážím tvé návštěvy na mém blogu. :)

A už se těším na vydání Aliciných trojpovídek tentokrát s tvými ilustracemi. :)

PS: A mohu touto cestou požádat o svolení uveřejnit ještě pár tvých obrázků a napsat k tomu něco málo do rubriky o fanartu?

—————

Datum: 25.06.2014

Vložil: MIlwa

Titulek: Re: Re: :3

ahoj,prosím tě,kdyžtak se mi rovnou ozvi na můj mail TeaTeaParty@seznam.cz
náhodou jsem uviděla odpověď až ted,promiń!!!!!!! mám dost fanartů,které ani nikam nedávámXD
ted když už tak ilustruju do knížek nebo maluju plátna,takže fanarty jsou pro zábavu a samozdřejmě se ráda podělím:3

—————

Datum: 21.10.2013

Vložil: Barbora

Titulek: Kde přečíst

Elysejský klíč jsem četla před čase a hodně se mi líbil. Nedávno jsem si ho chtěla přečíst znovu, ale stránka už není funkční. Poradíte mi kde se to dá sehnat ? dík :)

—————

Datum: 30.10.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: Kde přečíst

Byl krátkodobý problém, takže již funkční je. :)

—————

Datum: 08.07.2013

Vložil: simon

Titulek: ...

Přiznávám otevřeně, že Elysejský klíč je mojí srdcovou záležitostí. Tudíž jsem předem vzdal snahu být objektivní...
Nicméně já jsem se ke Klíči dostal, když už jsem byl vcelku zkušený matador ff (četl jsem jí... tři? čtyři roky před Klíčem? Tak nějak.) a to zdaleka nejenom slashe. Byl jsem nadšeným fanouškem Kamene i Roku. Ale pak přišel Klíč a jasně obsadil první místo na mém top žebříčku české fanfiction.
Takže já Klíč miluju absolutně, nezřízeně a naplno. :D Ale přesto si myslím, že ve vodách české ff není nic, co by se s ním dalo srovnat. (Teď pomíjím překlady Roku i Kamene.)

Co bych ovšem chtěl rozhodně pochválit je tvoje zajímavé srovnání s polským Desideriem a českým Klíčem. Možná je to, o tom co hledáme... Poláci možná zkoumají věci za hranicemi "normality" a tím, co je "v pořádku". Zkoumají, co je "zapovězené"... Vztah učitel/žák, homosexualita, ostře sexuální motivy...

Naproti tomu Čechy možná víc oslovuje téma ztráty víry - teď myslím v absolutně necírkevním smyslu -, zkoumání našeho rozšířeného "něcoismu".

A nebo je to především osobními tématy autorek. :)
Každopádně to byla tvoje skvělá myšlenka! :))

—————

Datum: 08.07.2013

Vložil: simon

Titulek: Re: ...

A zapomněl jsem dodat, že Milwiny ilustrace považuji samy o sobě za nádhernou, ale ve spojení s trochu snovým Klíčem je to absolutně dokonalé!

—————

Datum: 31.08.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: ...

Děkuji za vyznání ke Klíči. Vždycky doufám, že si taková slova přečte, Alice, protože mám dojem, že jí vlastně patří.

V tomhle případě doufám, že si to přečte také Milwa. :)

Nepochybně to bude zejména osobní zaměření autorek, co je podněcuje psát tak, jak píší. A dodám, že jejich v úspěch ve své zemi, je pak skoro nepochybně podmíněn zejména jejich talentem a sugestivností jejich příběhu.

Posuzovat charakter národa podle jednoho díla je velmi sporné. Nicméně, třebaže je vlastně docela sporné, tak onu úvahu ve mě EK a DI zkrátka tak nějak podnítilo. :)

PS: A omlouvám se, že reaguji s tak velkým odstupem, ale bohužel musím komentáře sledovat sama a s narůstajícím počtem článků je to stále složitější. :)

—————

Datum: 25.09.2013

Vložil: simon

Titulek: Re: Re: ...

Rozhodně souhlasím s tím, že takové zevšeobecňování je půda víc než nejistá a pofidérní.
Přidal jsem to jen jako svou myšlenku k tvé úvaze.

A nedá se, než nesouhlasit s myšlenkou, že úspěch je dán talentem a sugestivností. (Alespoň v to - navzdory mnoha marketingovým poučkám - pevně doufám.)

—————

Datum: 25.09.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: Re: Re: ...

Víš, co se mi na fanfiction moc líbí? :)

Přes to, že věřím, že i díky své společenské povaze si mohou některé autorky maličko dopomoci ke čtenářům, myslím, že něco jako marketing tu má prakticky nulový vliv. Záleží výhradně na vkusu, třeba i špatném :), jeho čtenářů.

Pro mě je to prostor svobody pro autory a čtenáře. Svět, kde se společenské zvyklosti a pravidla uplatňuji v minimální míře.

—————

Datum: 10.01.2013

Vložil: faofao

Titulek: Na překladu už se pracuje

Z první ruky mohu potvrdit, že na překladu Klíče do angličtiny už se aktivně pracuje. :-)

—————

Datum: 10.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: Na překladu už se pracuje

Ju hú ..
Průběžně informavat, prosím ... *pěkně prosí, smutně kouká*

—————

Datum: 10.01.2013

Vložil: faofao

Titulek: Re: Re: Na překladu už se pracuje

Pokusím se.

—————

Datum: 10.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: Re: Re: Na překladu už se pracuje

Děkuji.

—————

Datum: 04.01.2013

Vložil: Adelaine

Titulek: :)

Je to hezký, po Tvém zpracování tématu má člověk chuť si to jít okamžitě přečíst znovu. No, já už se na to odhodlávám a chystám dýl, tak snad po zkouškách, až budu mít čas (a snad dobrej pocit volna), tak se do toho s radostí pustím. Taky se asi trochu i bojím, jak by to na mě zapůsobilo teď. Četla jsem to jako svůj druhý slash (po Kameni), navíc jako jedno z prvních fanfiction, tak se asi bojím, že to teď už nebude nějak ono.
Bylo by skvělé mít ho ve více jazycích jenže, já si myslím, že hlavní kouzlo toho díla je právě jazyk a atmosféra, kterou vyvolává a zachovat to dá pořádně zabrat. Ten, kdo by si na to troufnul, by měl můj obdiv a úctu. A jak jsem koukala, tak i v ruštině se překlad zastavil po druhé kapitole. (Mimochodem odbočka, vůbec jsem netušila, že se i POPO dostalo překladu do ruštiny.)

—————

Datum: 08.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: :)

Ano, všimla jsem si.
Pořád nevěřím, že by aspoň malý kus kouzla zbyl. :)
No to nevím! A kde?

—————

Datum: 15.01.2013

Vložil: Adelaine

Titulek: Re: Re: :)

POPO překládala stejná překladatelka jako Elysejský klíč - http://www.fanfics.ru/index.php?section=3&id=39147. Pokud otázka kde? se směřuje na tohle.
Já jsem si myslela, že přesně to byl Tvůj plán, akorát teda špatný načasování;). Tak mi tak za měsíc tenhle článek připomeň a já se do toho pak vrhnu. Jinak to zapomenu.:)

—————

Datum: 09.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: :)

No jo, to byl můj tajný plán při psaní - přinutit tě, aby jsi si to ještě jednou přečetla. :P

—————

Datum: 04.01.2013

Vložil: Patoložka

Titulek: :-)

Vlastně už tento tvůj článek čtu podruhé, protože poprvé jsem ho jen přelétla. Vždycky mě fascinuje, jak někdo, v tomto případě ty, dokáže napsané dílo rozebrat a podchytit v něm do podstatné, ale i skryté. To já prostě nevidím, nechávám se unášet a příliš o tom nepřemýšlím. Možná až na konci, nebo ve chvílích oddechu:-)
Mám ve svém žebříčku pár určitých příběhů, které mám ráda a na které si vzpomenu, ale je pravda, že EK je prostě na vrcholu všech. Kdyby bývala Josephine Darcy dokončila Kámen manželství, tak by se o to místo asi dělili, takhle obsazuje příčku druhou...
Nikdy mě nepřestane udivovat, jak je ten příběh přesahující, kolik se z něj člověk dokáže neučit, když ho vnímá. A že mě neomrzí, ani když ho čtu v kuse či po částech před spaním.
A myšlenka ho přeložit se mi také honí v hlavě. Velmi by mne zajímalo, jak by to asi znělo, vypadalo, jen si neumím přestavit, jak to udělat a zachovat tak tu atmosféru Aliciny práce:-)
Takže, děkuji, Belldandy, za to co děláš, protože tohle prostě každý neumí!

—————

Datum: 08.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: :-)

Na to se dá říct jen děkuji. Velice! :)
Snažila jsem se pravda o něco víc než obvykle, protože jsem tušila, že napsat hovadinu v EK by mi jeho čtenáři neodpustili. :) Osocně mě trochu mrzí, že nakonec se vtextu nenašlo místo na Alicino pojetí nitrobrany, ale mám pocit, že už tak jsem byla poněkud delší než se na tento žánr sluší.

—————

Datum: 08.01.2013

Vložil: Patoložka

Titulek: Re: Re: :-)

No ale že by tu byl prostor pro nějaký budoucí další článeček? :-)

—————

Datum: 08.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: Re: Re: :-)

Tak mě ještě napadlo, že podobně jako ty jsem četla knihu Chuďásek boží od Kazantzakise, několikrát a pořád jsem říkal, jako to mělo strukturu, kdy se tma co stalo? Pro mě je Kazantzakis jeden ze srdcových autorů. No ale asi je při silných citových zážitcích ztrácet přehled normální. :) Ale pro mě je hold většinou typické, že si se ve struktuře patlám a užívám si jí. :)

—————

Datum: 31.12.2012

Vložil: belldandy

Titulek: -

Vidíš, kdybychom byli věřící, tak bychom se za to mohli aspoň modlit. :)
Takhle nám nezbude než dát věci volný průběh. Já to totiž udělat nemůžu a ty toho už tak máš hodně. :)

—————

Datum: 01.01.2013

Vložil: yellow

Titulek: Re: -

Já bych si na to hlavně nikdy netroufla.

—————

Datum: 26.12.2012

Vložil: yellow

Titulek: ...

Pro mě je EK rozhodně jednou z nejlepších fanfikcí. Zrovna se chystám využít volna a znovu si ho přečíst, protože poslední dva týdny mi pořád něco vrtá hlavou, a nevím, jestli to tam bylo, nebo ne.
Taky jsem uvažovala, že by bylo úžasné, kdyby byl EK přeložen do angličtiny, aby mohl potěšit další čtenáře. Ten, kdo by se k překladu odhodlal, by měl můj nehynoucí obdiv a podporu.

—————