-


Alice O´Really: ... považuji Klíč za společné dílo nás všech ...

17.01.2013 10:38

Považuji si za čest na svých stránkách přivívat neobyčejně obyčejného hosta - Alici O´Really. :)

Alice se totiž považuje za "naprosto obyčejného a nezajimavého člověka" na to, aby dělala "interview". :) Nepřímo mě přiměla odpovědět sama sobě na otázku, proč se takový rozhovor pokouším vést? A toto je má odpověď: Kromě otázek, které se mě samotné honí hlavou, je to především pocit, že kolem mě se odehrávají dějiny velice zajimavého fenoménu. Odehrávají a zároveň se hned ztrácí. A já toužím něco z nich zaznamenat a zachovat. Alice, stejně jako další, se stala součastí těchto našich malých dějin. A proto se ji, pokud mám příležitost, prostě musím ptát.

Dopustila jsem se (na dvou místech) drobných úprav v odopovědích, když mi přišlo že tam došlo k nějakému překlepu. Doufám, že jsem nepřestřelila. Také jsem na pár místech pokrátila své otázky. Je neobyčejně trapné, když se tázající vykecává víc než tázaný. Já, jak vidíte, k tomu mám sklony. :)     

 

  • Jaká je správná podoba tvé přezdívky?  V knize je na obálce napsána verze bez čárky a uvnitř zas s čárkou. Jde o nedopatření nebo záměr?  
 
Správně je s apostrofem. Ale v češtině se běžně neužívá, zřejmě proto byl často vynecháván. Ano, v knize jsou skutečně obě verze – tam, kde apostrof je, to jsem navrhovala a tvořila sama, kde není, je práce ostatních a já nějak neviděla důvod je kvůli takové hlouposti otravovat. Chápu, že to je matoucí – ale to je svým způsobem v pořádku, poměrně často dokážu úspěšně zmást i sama sebe. :) 

 

  • Nelze se nezeptat… Jak ses ty dostala k fanfiction a slashi? 
 
Tak na to bude celkem dlouhá odpověď… :) Ale ten vývoj či cestu si pamatuji přesně – začalo to před mnoha lety, kdy jsem objevila autorku Laurell K. Hamilton a její ságu o Anitě Blake. U nás byly přeloženy a vydány zhruba první čtyři díly (nyní jich je myslím už 19, možná víc), přičemž u poslední knihy změnili překladatele a ten naprosto zničil „atmosféru“, nedalo se to číst. Tehdy jsem zapátrala a objevila všechny díly (tehdy jich bylo 16) v originálu. Svět Anity mi natolik učaroval, že jsem se poprvé přinutila číst v angličtině. :)
 
Jen ve zkratce, jde o fantasy v současnosti, kdy spolu s lidmi žijí, mají zákonná práva upíři, vlkodlaci, zombie, mágové atd. A právě zde, poprvé v literatuře, jsem si přečetla o homosexuálním vztahu; začalo to klasicky vzdáleným němým obdivováním, které mě nějak hluboce oslovilo, a já zjistila, že tomu dotyčnému zběsile držím palce, aby objekt své lásky získal. :)
 
Po dočtení všech 16-ti dostupných dílů jsem začala zoufale pátrat po čemkoliv, co mi ukrátí čekání na 17. díl a „klasicky“ objevila Twillight. ;-) Přečetla jsem všech pět dílů (pokud někdo neví, skutečně jich mělo být 5, přičemž ten poslední je podle mého naprosto nejlepší, je to takový „přepis“ prvního dílu, ale z pohledu Edwarda. Bohužel to Stephanii kdosi ukradl a zveřejnil všech prvních dvanáct kapitol (díky tomu jsem měla možnost si je přečíst), ovšem Stephanii to zcela pochopitelně nesmírně zklamalo, tehdy prohlásila, že za takové situace s pátým dílem končí. K velké škodě nás fanoušků. Nezbývá než doufat, že ta trpkost ze zrady „přítele“ jednou odezní a Stephanie skutečně pátý díl dopíše.
 
Ale zpět, po přelouskání téhle další „wampire-love“ ságy, jsem opět hledala dál, nyní již konkrétně homosexuální tématiku; naprosto neznalá, nečekala jsem, že bych vůbec mohla cokoliv objevit… A našla jsem :) ohromný, nekonečný svět slashe, fanfiction, který mi doslova vyrazil dech, jako bych objevila úplně nový vesmír. :) Podotýkám, že vesmír, který si mé srdce získal první vteřinou. :) To byla „cesta“ ke slashi.
 
Fanfiktion jsem četla, ale velmi dlouhou dobu mě ani nenapadlo, že bych ho mohla psát, bylo to nepředstavitelné, jakési „svaté území“, kam obyčejný smrtelník jako já může pouze zbožně vzhlížet. :) Přesto jsem ho nakonec psát začala. Ale je to především jedinečná zásluha sax (skvělá autorka, k nalezení na stránkách sax-say), že jsem se nakonec odhodlala ho začít zveřejňovat. A stejně jedinečná zásluha, že jsem to během psaní a zveřejňování nevzdala, patří jedné úžasné, mně nesmírně blízké dušičce, která se zničehonic odkudsi objevila a byla mi nesmírnou oporou.
 
A pochopitelně také vám, všem čtenářům. Váš počet, vaše přízeň… nepojmenovatelné. Ani má slovní zásoba na to nestačí :)
 
 
 
  • Máš některou ze svých povídek raději než ty ostatní, případně proč to tak je?
 
Musím se přiznat, že své výtvory nečtu. :) Každý jsem napsala v jiném období, pod vlivem aktuální situace, každý je bezesporu čistým útěkem od reality, která by bez takových úniků do fantazie byla k neunesení. A při čtení se mi ona realita vybavuje. To je první důvod.
 
Druhý je mnohem prozaičtější . :) Kdykoliv se podívám do některého ze svých příběhů, kousek přečtu… a v hrůze prchám, zděšená, jak jsem mohla stvořit něco tak hloupého, naivního, kde se probůh ve mně vzala ta nehorázná drzost vyjít s tím ven?! :)
 
Ale zpět ke tvé otázce. Každá povídka má pro mě osobní hodnotu, každá vyjadřuje něco jiného, něco, co bylo / je mou součástí; srovnávala bych nesrovnatelné. Přesto, Elysejský klíč se „trochu“ vymyká, ale čistě z toho důvodu, že byl tvořen, přetvářen, měněn všemi, kterých se vnitřně „dotkl“, v dobrém i ve zlém; ten jediný skutečně nepovažuji za „své“ dílo – je protkaný všemi, kdo jím prošli, kdo se k němu vyjádřili, kdo k němu něco stvořili, kdo do něj vložili část své lásky… A takových bylo mnoho. Velmi mnoho. Dnes považuji Klíč za společné dílo nás všech desítek / stovek? :), které ho vpustily do svého života. Vím, že to ostatní vidět nemohou, ale já si pamatuji (doufám) každého, kdo do něj vložil svůj střípek a stal se tak jeho součástí.
 
Takže, Klíč se vymyká. Nepovažuji ho za své dílo, spíš jako bych zasadila semínko a každý „kolemjdoucí“ tu ho zalil, tu ozářil sluncem, tu přistřihl nepatřičnou větvičku rostoucí rostlinky, aby ji vyladil – a s tímto stavem jsem absolutně spokojená. A ne, ani ten jsem sama ještě nečetla (v celku, samozřejmě :) ).
 
Shrnuto – ne, nemám žádný svůj výtvor raději; každý má své místo. :)
 
 
 
  • Zdá se mi, že tvé originální příběhy v sobě mají víc realistických motivů, zatímco Elysejský klíč je více „sen“. Je to jen můj pocit? Přišlo ti jednodušší psaní originálních příběhů nebo těch spadajících do nějakého fandomu? V čem je to jiné?
 
Jak už jsem psala výše, s originálními příběhy jsem začínala; byl to jen takový pokus, přičemž zcela první povídka, Cesta, nevážná a humorná pohádka, byla ve skutečnosti jakýsi dárek pro mnou velmi ceněného autora. Jednodušší byly snad pouze v tom, že dohledávání reálií bylo na netu mnohem snadnější. :)
 
Realistické jsou. A ačkoliv se dodnes setkávám s názory, že něco takového se stát nemohlo, stále si budu stát na svém – každá z těch tří je inspirovaná skutečnou událostí, více méně mou vlastní, a mnoho z popsaných událostí se skutečně odehrálo, buď mně samotné, nebo jsem toho byla přímým svědkem.
 
Ale psaní Klíče mi dávalo pocit, že tohle je má půda, sem patřím. Fantasy prvky, magie, reálný svět viděný jinýma očima – a naprosto žádná omezení, svazující hranice toho, co je považováno za jedinou skutečnou realitu. Jako bych zjistila, že mám křídla a co víc, dokonce je mohu použít a letět. :)
 
 
 
  • Do jaké míry vnímáš Klíč jako osobní příběh? Máš pocit, že obsahuje v něčem tvůj náhled na svět nebo řekněme tvé životní krédo?
 
Nečekaně těžká otázka… ;-)
 
Ale asi nejlépe začít… od začátku? :)
 
Severus, takový, jakého ho stvořila JKR, byl pro mě od prvních okamžiků něčím naprosto výjimečným, zažral se mi pod kůži; nešlo nevidět, kolik společného s ním mám. Jako bych místy četla vlastní životopis, včetně epitafu. A jeho smrt, jakou mu přiřknula JKR, tak zbytečná, ponižující, včetně absence jeho obrazu v ředitelně a nikdy neočištěného jména…
 
Tak trochu má osobní vzpoura. :) Měla jsem intenzivní pocit, že pokud dokážu „zachránit“ jeho, i můj život má naději na jiný konec. :) Každopádně – za pokus to stálo. A on si to zasloužil.
 
Ano, v Klíči je obsaženo mnoho z mého pohledu na svět, chceš-li i jakési životní krédo; ale zde si dovolím zdůraznit a vyzdvihnout, že jsem použila mnoho myšlenek a rad, které byly během uplynulých let uděleny mně moudrými lidmi, mými anděly – a tohle byl způsob, jak onu pomoc a rady poslat dál, těm, kteří hledají, ptají se a nevidí cestu dál. Kdyby nic jiného, za tohle napsání Klíče stálo.
 
 
 
  • Tohle je asi hodně osobní… Jsi věřící? Či raději, považuješ se za věřící? Neodolám nutkání se zeptat, jak se s vírou srovnává psaní příběhů s homosexuální tématikou? Například katolická církev homosexualitu sice neodsuzuje, ale její sexuální praxi už ano. Jistě je ale mnoho věřících, kteří tento postoj nesdílí. :)  
 
Vůbec to není osobní. :) Kdybych se za víru styděla, neměla bych podle mého tu čest sama sebe považovat za věřící.
 
Ano, věřící jsem. Jsem v dospělosti pokřtěná katolička, ale pohybovala jsem se mezi mnoha „odvětvími“ víry. Můj nejlepší přítel ze studentských let byl mormon, mnoho přátel jsem našla mezi Adventisty sedmého dne, vedla jsem dlouhé debaty s Jehovisty, jediný kněz, u kterého jsem se kdy zpovídala, byl salesián, a mohla bych pokračovat ještě dlouho. :)
 
Věřím. V dobro, v rovnováhu, věřím, že jsou vyšší bytosti, které nás chrání a vedou, když je požádáme. Odmítám fanatismus, honosné kostely a modly, nenávist mezi různými náboženstvími, odmítám vizi „pekla pro zatracené“ – přijde mi odporující všemu, co o všechny milujícím a všeodpouštějícím Bohu káží.
 
Mám svou vlastní víru a té se držím; přesto si ráda poslechnu i názory druhých.
 
Ano, homosexualitu mnohá náboženství zavrhují. Ale Bůh je láska v každé z jejích mnoha odstínů, On je pochopení, porozumění; a On nesoudí – to my sami. :)
 
Jen pro zajímavost – při mém posledním nedávném rozhovoru s knězem jsme „řešili“, co nejdůležitějšího má dát rodič svému dítěti. On řekl: „Svobodu.“ Souhlasím. Ale – pokud své dítě nejdřív nenaučím, jak se svobodou nakládat a jen tak ho svobodně vypustím do světa, je to podle mého ta nejrychlejší cesta ke zkáze a ztracení sama sebe.
 
 
 
 
Následující otázku rozdělím raději na části:
 
  • V Klíči nikdy postavy neřeší svou sexuální orientaci. Nejen, že o ní sami nepřemýšlí, ale nikdy je třeba ani nenapadne možnost, že by je ten druhý mohl odmítnout, protože jeho zájmy se tímto směrem neubírají. Odehrává se Elysejský klíč ve světě, kde věci jako pohlaví (věk a postavení) nehrají roli? Nebo ses třeba chtěla v příběhu vyhnout klišovitému řešení dilemat „zda je můj idol také gay“?
 
Zde je odpověď snadná. Bohužel si momentálně nevybavím, který anglický autor FF tohle vysvětlení použil, ale zcela se s ním ztotožňuji – jak by se mohla společnost, kde je naprosto běžnou součástí třeba Mnoholičný lektvar, zajímat o sexuální orientaci? Když každý ve vteřině může být kýmkoliv jiným? :) Podle mého by bylo jen přirozené, že za takových podmínek se orientace skutečně neřeší. Stejně jako věk a postavení.
 
Ale i druhá část tvé otázky je pravdivá – ano, chtěla jsem se vyhnout tomu tisíckrát probranému tématu; navíc jsem to sama řešila v originálních povídkách a tentokrát jsem se chtěla soustředit na jiné věci. :) 
 
 
  • Tvá povídka „Cesta“ mě ponouká se zeptat, zda věříš tomu, že osoba, která o sobě smýšlí a jedná jako heterosexuál, může své chování i cítění změnit, nebo nakolik si myslíš, že v sobě lidé ve skutečnosti skrývají bisexualitu? :)
 
Nevěřím. Vím to. :) Tento příběh JE podle skutečné události  (lehce upravené, pochopitelně. Především konec – bohužel). A není jediný, v mé blízkosti k tomu došlo také. Stejně tak vím o dalším případu, zcela identickém.
 
A ano, podle jistého amerického výzkumu došli vědci k závěru, že dokonce 80% světové populace je bisexuální. Ovšem drtivá většina si to nikdy ani nepřizná, pod tlakem zákonů své země, společenských předsudků, rodinnému zázemí, „předurčenosti“ správného chování. Smutné; velmi smutné.
 

 

  • V Elysejském klíči také nikoho nepohorší, tedy s výjimkou Siriuse, když má učitel vztah s žákem. Zase se ptám, zda se domníváš, že v něm po téhle stránce panují liberálnější nebo prostě jiné normy než ve zbytku britského království? A můj nedávno vydaný příspěvek o chanu mě ponouká zeptat se, jaký je obecně tvůj postoj k otázce vztahu starší osoby s nezletilou? 
 
V lásce a válce je povoleno vše. :) Ale ne, měla jsem tu několik důvodů, proč to neřešit – opět to bylo již mnohokrát probráno v jiných příbězích, pak tu je opět má představa mnohem liberálnější situace v magickém světě – zase je tu tolik elixírů, které mohou změnit věk, takže jak by mohli něco takového brát jako pohoršující? Vztah učitel/žák je trochu jiná věc, tu jsem vynechala z prvně uvedeného důvodu; to již důkladně a jistě i mnohem lépe rozebrali jiní autoři.
 
Vztah starší osoby s nezletilou – přičemž se pochopitelně nejedná o dítě! Což Harry ve svých 16-ti letech jistě nebyl – vnímám jako přirozenou součást i našeho života. Pokud si ti dva lidé mají navzájem co nabídnout, najdou společnou řeč, vzájemně si vyhovují a pochopitelně je pojí ona nevyzpytatelná láska, pak je podle mého věk naprosto zanedbatelný a není důvod ho řešit.
 
 
 
  • Tvůj názor, přišel Harry někdy na to, že ten převlečený Snape byl ve skutečnosti Sirius? :)

 

Nepřišel. :)  Jak jednou řekl Severus, některé pravdy mají pro dobro všech zůstat skryté.
 
 
 
  • Existuje nějaká inspirace pro tvoji verzi nitrobrany v EK - pro možnost tvořit vlastní světy ve své mysli, sály vědomí se vzpomínkami nebo možnost vnímat věci prostřednictvím druhé osoby? A považuješ ono společné sdílení myslí také za cestu, jak se hlavní hrdinové mohou poznat intenzivněji a důvěrněji? 
 
Inspirací mi byli vlastně všichni snílkové světa. :)  Včetně mé maličkosti. Copak si netvoříme vlastní světy? Sál vědomí je jen název pro náš duchovní život či fantazii.
 
Ano, společné sdílení mysli považuji za nesmírně intenzivní propojení – a ohledně Severuse to byla (dle mého) jediná možnost, jak ho mohl Harry skutečně poznat; takového, kým opravdu je, pod všemi svými maskami.
 
 
 
  • A já neodolám… Jaký je tvůj nejoblíbenější slashový příběh? A netrvám příliš na tom, že musíš jmenovat jen jeden.:)
 
 
Pokud tedy vynechám pravděpodobně málo známou Anitu Blake, která má jednoznačné prvenství snad ve všem, pak Kámen manželství :), stejně tak Cambiare Podentes a vše od Tiry Nog, kde prvenství drží Nocturno a Nick in time. Poté od Lomonaaeren (HP/DM/SS) Kinder, Kindler, Kindlier, úchvatná věc, která mne pohltila :).  Trochu méně, ale stále úžasná je její další povídka Their Phoenix (také HP/DM/SS). 
 
Tím je myslím zjevné, že žádné jiné ff kromě HP nečtu… :)
 
 
 
  • Je nějaká šance, že ještě něco napíšeš? :)
 
No ano, šance je. O Vánocích jsem začala psát pokračování Klíče. Stejně tak mám v hlavě další dva příběhy, které bych chtěla napsat. Ale svět se zbláznil, od loňského roku na mě padá jedna katastrofa za druhou :-D a letošek evidentně pokračuje ve stejném duchu. Na psaní nezbývá čas ani energie. A pak – vše se mění, i já, tím i má tvorba. Možná zmíněné příběhy dopíšu; ale naprosto upřímně, zda je zveřejním, netuším. Ráda bych se vrátila na „počátek“, kdy jsem psala svobodně a pro sebe, bez ohledu na následné případné zklamání čtenářů.
 
Nic ve zlém (a v žádném případě se to netýká jakékoliv negativní reakce), ale Klíč je a zůstane jen jeden, ty další budou jiné a já opravdu nevím, zda bych čtenáře „neranila“. Uvidím :)
 
 
 
Děkuji ti, snad tě mé odpovědi nezklamaly :)
 
Alice
 
 
To určitě nezklamaly ...  

 

—————

Zpět


Diskusní téma: Alice O´Really: "... považuji Klíč za společné dílo nás všech ... "

Datum: 23.06.2015

Vložil: Loretka

Titulek: Jak je na tom teď?

Narazila jsem na tento rozhovor a přece jen je už dva roky starý. Nevíte, co s Alicí je, jestli píše a - moc si to přeju - publikuje?

Alice je zatím jediná autorka na scéně amatérských pisatelů na netu, které si opravdu vážím a její psaní obdivuji.
Kéž by se rozhodla něco publikovat, ať to bude cokoliv.

—————

Datum: 29.12.2015

Vložil: belldandy

Titulek: Re: Jak je na tom teď?

Alice nic nového nevydala, což ovšem neznamená totéž jako to, že nepíše. :)

—————

Datum: 10.08.2016

Vložil: domca

Titulek: Re: Jak je na tom teď?

Alice byla ted dlouho na facebooku a pridavala nam vsem uryvky z pokracovani EK. Ale ted se nekam ztratila :( kdyby mel kdokoliv nejake info budu rada.

—————

Datum: 15.08.2013

Vložil: ester

Titulek: alice je super

Prave 2. raz citam klic . Nech v buducnosti napise hocico, som presvedcena, ze bude viac nadsenych citatelov ako sklamanych a za to to stoji zverejnit:-)

—————

Datum: 18.08.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: alice je super

Moc bych si přála, aby si tohle Alice přečetla. :)

—————

Datum: 18.02.2013

Vložil: Zuzana

Titulek: ...

Obrovské ĎAKUJEM za tento rozhovor. Alice patrí k najlepším autorkám na nete ktoré som čítala. Strašne som túžila dozvedieť sa, či sa ešte venuje písaniu. Takže ďakujem za odpovede a budem dúfať, že predsa len tie myšlienky uvidia svetlo internetu a raz sa k nim dostanem.

—————

Datum: 19.02.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: ...

Asi je jasné, že bych si to také přála. :) Děkuji za reakci.

—————

Datum: 18.01.2013

Vložil: Rocia

Titulek: Především

děkuji tobě i Alici za zajímavý rozhovor, v mnohém se s Alicí ztotožňuji, například s jejím názorem na věkové rozdíly hrdinů... A také si myslím, že by bylo jen logické, kdyby společnost s magií, v níž existuje třeba Mnoholičný lektvar, měla trochu jiný postoj k sexuální orientaci atd.
A když už jsem u toho, z tohoto důvodu mi nepřipadá nerealistická existence Mpreg - když se může celé tělo změnit na tělo úplně jiné, proč by vlastně tělo díky kouzlu/lektvaru nemohlo získat navíc pár potřebných orgánů? Hodně lidí Mpreg pobuřuje a znechucuje, ale myslím, že je to jen přílišným lpěním na rozdělení rolí v našem reálném světě - a od čeho bychom měli fantazijní světy, kdybychom se v nich nechali svazovat omezeními a předsudky našeho světa reálného?
Když se vrátím k rozhovoru, doufám, že Alice ještě někdy něco zveřejní - a nezlobila bych se, kdyby šlo o pokračování EK (i když na druhou stranu je dokonalý, jaký je, mám ráda jeho konec). Přeju jí hodně sil a žádné katastrofy...
A mimochodem, Belldandy, tobě musím poděkovat za to, že mám doma krásný vánoční dárek s věnováním od Alice - kdybych si u Hajmi nepřečetla tvou poznámku o chystaném vydání EK, asi bych vůbec nezjistila, že se něco takového chystá, takže ještě jednou tobě i Alici - díky moc za můj nejlepší vánoční dárek :-)

—————

Datum: 18.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: Především

To není vážně zač. :) Tohle já dělám ráda - zahlcujuju diskuze svými poznámkami. :)

Já mám k Mpreg postoj asi dvojaký - totiž dokažu pochopit, že někoho znechucuje - asi to tak zčásti také mám. Ovšem také mě fascinuje, že si ženy něoc takového vymysleli. To je přece velká věc ... Vždycky tu panovala ta otázka, jak jinačí by byl svět, kdyby muži mohli rodit? Můžeme provádět myšlenkový experiment aspoň ve své fantazii. :) - Navíc si řikám, co to o nás ženách vlastně vypovídá, když je mpreg tak silný a nepřehlédnutelný motiv v ženami psané fanfictiton? :)

—————

Datum: 18.01.2013

Vložil: Adelaine

Titulek: Re: Re: Především

Belldandy, budeš sem psát i o Mpreg? Asi se k tomu časem dostaneš, každopádně si teď neodpustím krátkou poznámku...
Já třeba Mpreg mám ráda, jsem pro tu rovnoprávnost a svým způsobem mě mrzí, když je ve slashi takováta rezignace něco za něco - Harry zůstane se Severusem, ale nebude mít možnost někdy mít dítě. To mi přijde ve světě fantasie takový smutný. Problém je ten, že jsem zatím ještě nenarazila na povídku s Mpreg, která by byla natolik dobrá nebo která by se s tím dokázala dobře popasovat.
Samozřejmě se zkoušelo nechat splynout dvě stejné zárodečné buňky a zatím to rozhodně nemělo úspěch ani v jednom případě, stejně tak těhotenství je dost komplexní stav závislej na nespočtu dalších věcech, ale jak říká Lanevra, tohle je svět kouzel. Když můžou nechat přes noc narůst kosti v celé ruce (nad čímž se nikdo nepozastavuje), tak proč by muži nemohli být těhotní?!

—————

Datum: 18.01.2013

Vložil: Lanevra

Titulek: Re: Re: Re: Především

Souhlasím, mohla bys o tom něco napsat belldandy. Když napíšeš věnuji ti Veritas, protože jsem se rozhodla ji zveřejnit i kdyby nebyla naděje že ju dopíšu. :-D Ano, přesně tak moc mi prvních 60 stran přirostlo k srdci. :-D

—————

Datum: 20.01.2013

Vložil: Adelaine

Titulek: Re: Re: Re: Re: Především

Teď si nejsem úplně jistá, jestli to bylo na mě, nebo na belldandy. Jestliže na mě, tak když bell bude chtít, nebráním se a věnovanou povídku beru:). Aby to pak nedopadlo, že bychom se dozvěděly nějaké pěkné komentáře jako pod tím obrázkem Pregnant Snape, kde dotyčná/ý napsal/a velkýma písmenama super argument: "Science has proved that men can't get pregnant. That's the difference between a man and a woman." A ještě jeden od stejné osoby: "And anyone who is stupid enough to think that men can get preggo is totally retarded.":P

—————

Datum: 21.01.2013

Vložil: Lanevra

Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Především

Na belldandy, ale tobě Veritas klidně věnuji taky, myslím že stránek bude pro všechny dost, i kdybych to nedopsala.
Někdo, kdo se domnívá, že to nevíme, je doopravdy hloupí, nehledě na to, že já pevně věřím ve vědecký pokrok a mám přesvědčení, že dřív či později se najde způsob jak zkombinovat DNA ze dvou spermií, tak aby to fungovalo. :-) Ostatně, lidé si dlouho mysleli že země je plochá a vysmívali se každému, kdo tvrdil opak. Dnes se vysmívají těm, co věří že by muži jednou spolu mohli mít dítě, za padesát let budou třeba běžné umělé dělohy ve kterých budou vyrůstal embrya pocházející z genů dvou otců nebo dvou matek. Tak! +vyplazuje na odpůrce jazyk+ :-D

—————

Datum: 21.01.2013

Vložil: Adelaine

Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Především

O jeje, to jsem zase byla domýšlivá... chjo.
To je jasný, mně ten komentář pobavil a vždycky si u podobných komentářů říkám, jak můžou argumentovat něčím takovým, když v HP je tolik věcí, u kterých vědci dokázali, že se nedaj udělat.:D
ALe třeba mě vždycky vadilo v povídkách, který maj větší obsah slashových párů, a kde jsou čistokrevné rodiny, které si zakládají na čistokrevnosti, že otázku právoplatných dědiců neřeší. Vždyť je nelogický, když by spolu lidi stejnýho pohlaví nemohli mít děti, že by jim povolovali sňatky. Tak by Kouzelnický svět brzo vyhynul (nebo aspoň čistokrevný větve). Třeba se mi líbí i to, že v KM je tohle řešený.

—————

Datum: 21.01.2013

Vložil: Lanevra

Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Především

Klidně buď a jestli nechceš, tak ti to dám opravovat a budeš to mí zaplacené to věnování. :-D
No tak jasně, lítají na košťatech, nechají zmizet kost v ruce, mění vzhled, ale těhotnej chlap je biologicky nemožné, zato taková vysušená mluvící hlava... to vidíš na každém rohu pověšenou na kandelábru.
Já zase kroutím hlavou nad tím, když v povídce je, že čistokrevný jako Malfoy si raději vezme nečistokrevného než někoho ze své rodiny. Už jsem to párkrát viděla. To je taková pitomost. V první řadě, Siriusovi rodiče - už by skoro ani nemuselo být třeba říkat cokoliv víc. A pak, rody jako Malfoyovi jsou jasně inspirováni šlechtou a ve šlechtických rodech byli spříbuzněné svazky normální.

—————

Datum: 28.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Především

Teda, to jste mi daly... Mpreg, jo? *překonává zábrany*
Já si o Mpreg asi nic zajímavého nemyslím. :) Ale budu o tom aspoň uvažovat...

Je teda na M preg něco, co pořád řeším ..
1. Proč většině čtenářů přijde mpreg eéé.. ?
2. Proč přesto vznikl, jak tak silný jev a proč je tdy pro jiný tak přítažlivý?

Myslím, že můj problém je jako vždy s hodnověrností. Teď mě zrovna napadají jen dva, kde jsem příběhu věřila. - ostré jako sluneční světlo a Vůle Boží od Blanch.
Shodou okolností, v obou jde o Harryho zneužívání.
Je to tak, že nevěřím, že chlapi chtějí mít děti? Já nevím ..
Na žádnou z těch věcí neznám odpověď. Jen vím, že mě zajímá.
Takže o čem mám psát.
Místo textu udělám anketu. sérii otázek o Mpreg.
Líbí se vám? Přitahuje vás něm - ža) e každá šťastný svazek končí dětmi, b) že ději jsou milé a bez nich není pravé štěstí
:)
Jsou situace, kdy je pro vás Mpreg přijatelnější? :)

—————

Datum: 02.02.2013

Vložil: Adelaine

Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Především

To by mě zajímalo, všichni říkají důvěryhodnost. V čem ta nedůvěryhodnost spočívá? Že to fyziologicky nejde?! Jenže o co je to nemožnější, než nechat narůst kosti v ruce? Nebo že, jak říkáš, nevěříš, že muži touží po dětech?! Já nevím, já znám pár chlapů, kteří touží po dětech za každou cenu a touží se o ně starat a vychovávat je, a i páry gayů občas touží po adopci a 'vlastním' dítěti. A teď budu asi desinterpretovat, ale třeba já věřím, že Harry by po dítěti toužil a chtěl by se o něj i starat se vším všudy. Zato třeba Ron by dítě taky chtěl, ale chtěl by k tomu tu ženu, která se o dítě postará a on si s ním bude blbnout, až bude starší.
Mně osobně se třebas na tom líbí (já už jsem to tu myslím psala), že je to fér. Ani nemusí mít děti, jen je tam ta možnost je mít. Navíc mi to přijde logický - ve chvíli, kdy jsou homosexuální svazky běžné a rozšířené a kdy jsou navíc k tomu ještě i čistokrevné rodiny posedlí čistokrevností, tím pádem i pokračováním rodu, musí být nějak vyřešení dědicové (a vzhledem k povaze čistokrevných i pokrevní). A tady ani tak nejde o "happy end" jako o možnostech fungování kouzelnického světa. Čistokrevných rodin je málo a kdyby nebyl Mpreg nebo něco podobnýho, těžko by mezi nimi byly homosexuální svazky běžné a tolerovatelné.

—————

Datum: 18.01.2013

Vložil: Lanevra

Titulek: Re: Především

Já jsem dlouho měla k mpregu nijaký postoj, četla jsme ho poprvé tuším v "Milovat tě je nevděčná věc... ale někdo to dělat musí". Také nechápu co proti němu mají ve světě, kde existuje magie, nebo fantasiíním světě všeobecně. Každopádně mám asi pro odpůrce mpregu špatnou zprávu; jeho existence ve fiktivním světě je už dávno oficiálně uznaná v jednom znejkultovnějších seriálů dějin a to ve Star Treku. Schválně, zkoukněte Star Trek: Enterprise Serie 1. Epizoda 5 - Nečekané setkání. Věta "Tripe jste těhotný" je pověstná. :-D
A tady se můžete pokochat jeho mimčem: http://images1.wikia.nocookie.net/__cb20071217165309/memoryalpha/en/images/1/1b/Tucker_pregnant,_Unexpected.jpg
Jinak, například v Torchwoodu je to vlastně taky, Jack tam stojí v dešti a povídá: Tolik hormonů v dešti, alespoň se nemusím být že otěhotním.
Jinak Torchwood je celkem povinná záležitost pro všechna slashařky řekla bych, tam se vyskytuje no... řekněme že všichni se všema bez rozdílu pohlaví nebo i druhu. Scéna s Johnem hovoří za vše, i když zrovna John je extrémní případ řekla bych. :-D
John: Páni to je fešák!
Gwen: To je pudl.
John: Ale je to fešák...
:-D

—————

Datum: 18.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: Re: Především

Neboj, o Tripovi dobře vím. :)
Já zas doporučuju heslo Mpreg na wikipedii, uvidíš, jak vážné vědecké téma to je. :)
Jak téma k diskuzi to vůbec není jen záležitost fanfiction. :)

—————

Datum: 18.01.2013

Vložil: Lanevra

Titulek: Re: Re: Re: Především

Jistě, využití DNA ze dvou stejných pohlavních buněk a vytvoření životaschopného embrya je skutečný vědecký problém a projekt, o tom žádná, tady se ale bavíme o světě fantasie, že ano. :-)

—————

Datum: 17.01.2013

Vložil: Adelaine

Titulek: Děkuju

Tobě, beldandy, i Alici. Alice musí být velmi zajímavý člověk a jsem ráda, že jsi nám zprostředkovala tohle interview. Pokud jsem si já, jakožto nevěřící člověk, vzala kdy něco z Bible, pak to, že Bůh je láska.
Jsem ráda, že Alice zase píše, ač třebas jen do šuplíku (i když samozřejmě jako pravá fanynka doufám, že to vydá) a přeju jí, ať vše zlé brzy pomine a užije si trochu klidu.
Tohle je zvláštní, já jsem vždycky nějak automaticky předpokládala, že se přeživší postarali, aby jméno Severuse Snapea bylo očištěno a portrét jsem brala jako samozřejmost, ač to nebylo explicitně řečeno. Taky na to na konci už nebyl moc prostor. Já jsem brala jako nedořešený vztah HP a SS, protože po smrti si to těžko budou nějak vzájemně ujasňovat.
P.S.: Nevím, kde jinde, ale velice Ti, Alice, děkuji za věnování do knihy. Moc mě potěšilo, že je to takové osobní. Díky

—————

Datum: 18.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: Děkuju

Já jsem to taky asi vždycky tak nějak předpokládala. Ale ono toho tam přímo vlastně mnoho řečeno není. A pravda je asi taky taková, že jsemto nikdy až tak neprožívala, minálně do doby než jsem se nezapletla s fanfiction. :) - Pamatuji jen to, že jsem měla pocit, že Snapeův příběh musí mít nějaké vysvětlení a byla jsem trochu zklamaná, že na ně došlo až tak pozdě a jen v jedné kapitole tak dlouhé knihy. :) Nicméně jinak jsem tehdy byla asi docela spokojená.

—————

Datum: 17.01.2013

Vložil: Patoložka

Titulek: Ď:-)

Páni, děkuji moc Belldandy za rozhovor a Alici za odpovědi. Opět jsem se dozvěděla mnoho nového. Například jsem nikdy nepřišla na to, kdo byl na začátku příběhu za Snapea pod mnoholičným a on to byl Sirius! Nenapadlo mne to, nikdy! Svět Anity Blake je mi rovněž velkou neznámou.
A poslední otázka mi přímo vyrazila dech! Nic není nemožné, já vím, a budu se moc těšit, ať už Alice něco nového uveřejní nebo ne.
Všechno dobré, Alice, děkuji moc, dámy!

—————

Datum: 17.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: Ď:-)

Ano, Alici za její čas a ochotu také děkuji.
Ten Sirius. No jo, to víš, já si to přečetla v komentářích pod kapitolou. :) Ono to nikde řečeno není, ale z druhé strany moc možností vlastně není. :)
Já se taky těším, ale nesmíme na Alici moc tlačit .. Ona má, zdá se, trochu strach, že budeme po EK zklamáni. Ale my nebudeme, že? :)

—————

Datum: 17.01.2013

Vložil: Patoložka

Titulek: Re: Re: Ď:-)

Ne, my určitě nebudeme! Já sice považuji Klíč za uzavřenou záležitost, ale ať by to bylo cokoliv, tak my zklamaní určitě nebudeme!
Klíč jsem nečetla z počítače (jinak bych také asi neodolala a nahlédla), takže mi asi ještě zůstalo hodně neodkrytých postřehů, ale po několikerém přečetní knihy to pro mě bylo jako jako rozbřesknutí:-) Prostě jsem vůbec netušila, komu tu roli přisoudit:-)

—————

Datum: 17.01.2013

Vložil: yellow

Titulek: ...

Velice zajímavý rozhovor. Jsem ráda, že se Alice propůjčila k odpovězení na tvé zvídavé otázky a já si ho měla možnost přečíst. Jenom to potvrdilo mou domněnku, že Alice musí být neskutečně zajímavá osobnost.
Tak teď již nezbývá nic jiného, než popřát Alici, aby se na ni přestaly všehny hrůzy valit a užila si trochu klidu a pohody.

—————

Datum: 17.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: ...

K takovému pěknému přání se musím připojit ... :)

—————

Datum: 17.01.2013

Vložil: Lanevra

Titulek: black-lana.webnode.cz

Koncept víra z emocionálního hlediska je pro mě dost neznámí, ať už se jedná o víru v Bohy, bohy, v člověka či vyšší mimozemskou existenci. Prostě víra v cokoliv. Chápu to spíš racionálně. Pokud tedy racionálně uznám že Bůh existuje a je skutečně všemilující, všemilosrdný a naprosto dokonalí, pak si myslím že láska v jakékoliv podobě (mezi mužem a ženou, dvěma muži/ženami. Mezi různými rasami) je to, co si pro náš svět přeje.
Nedávno jsem četla jednu diskuzi kde jedna paní tvrdila že je ortodoxní katolička, prohlašovala že nevěřící lidé by měli mít zakázáno chodit do kostele a že jiná náboženství jako muslimské by měla být ve jménu Boha zničena. Milosrdný a milující Bůh když tohle vidí, tak se za takové své děti musí jako jejich otec nespíš stydět. Také kdo by chtěl aby byla v jeho jménu páchána masová vražda. To už je zase úplně jiné téma.
Jinak Anita je rozhodně skvělé serie knih zejména co se týče té mé oblíbené extrémní reálnost. Věci tam nejsou skryty za kulantními věcmi a nestává se tam že se objeví zatmívačka. Z umírajících tečou výkaly, z mrtvých odpadávají kusy masa, sociopaté jsou skutečně sociopaty a nehledají vnitřní klid od svých nočních můr, dobří lidé umírají, zlí lidé zůstávají naživu... Prostě svět takoví, jaký je, bez příkras a láska tam fakt nevítězí, nanejvýš tak dojde remízy. Jen mi na těch knihách prosta začala vadit postupující dokonalost hlavní hrdiny.
S tím řešením jestli je můj idol taky homosexuál... vážně se to tak moc v povídkách řeší? Já mám spíš dojem že jsou povídky psané spíš tak, že to vůbec nikdo neřeší. Prostě spolu postavy spí, jelikož to tak autor chce, a jestli jsou homosexuální nebo ne definuje to, že jsou to dva chlapi a skočili spolu do postele. Tady by mě třeba docela zajímalo, jestli to nějak aplikuji do svých povídek. Nemám ten správný náhled, abych mohla říct jestli to řeším, neřeším bo jen přijímám že homosexuálové jsou. Takže jak, belldandy, řeším nebo neřeším? To mi nikdy v komentářích nenapíšeš. :-D
Naprosto také souhlasím s tím ohledně věku postav či postavení žák/profesor. V reálném světě se prostě děje že si starší muž najde mladou partnerku/partnera nebo že si učitel něco začne se žačkou/žákem. Já proto nevidím důvod, proč o tom nepsat, když to tak je. Jako u té Anity, ty výkaly z umírajících prostě tečou, to že o tom nenapíšeme ten fakt nijak nezmění. Ale to už je něco, o čem jsem psala snad stokrát, že ano.

—————

Datum: 17.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: black-lana.webnode.cz

Je dost , většinou rozsáhlejších snarry, kde přijde chvíle, kdy si to postava pořeší, většinou Harry protože jako ten mladši si to právě on většinou ještě neujasnil.( Viz. třeba i Cambiare, i DI na to má kousek jedné kapitoly, i v Kameni manželství si Harry není jistý, co si myslet :) ) Určitě to existuje i v jiných párech, ale tam nemám přehled. :)
Občas to tam působí docel amechanicky, viz. zorvna v DI to možná bylo i docela zbytečné. :) Principiálně mi to ale nevadí. Přijde mi logické, že si takové věci musí hrdina vyjasnit.
Jestli řešíš? Neřešíš. :)
Aspoň si žádnou takovu nepamatuji. Nejblíž tomu je u tebe (z toho, co jsem četla) ta sharlockovská povídce, jak Watson odhalí Sharlocka. Tak ten jeho údiv, je takové malé "řešení" těchto věcí.
No tak teď si vzpomínám, že třeba v Nedostupnosti přátelství si Harry tak musel ujasnit, jak to v tom kouzelnickém světě chodí a zeptal se sám sebe, jestli Cedrik jo nebo Cedrik ne?
V Klíši, aby jsi to pochopila, není ani nic takového? Prostě ani autorka, postavy, nikdo nic takového nenadhodí ...
No jo.. Anita ... třeba jednou ... když čtu fanfiction, jak mám ještě číst něco jiného? :)
Fanatismus ponechávám raději stranou .. je to vážně jiná otázka. Ale odmítám ho vnímat jako něco jednozančně spojeného s vírou či církví. Nebo jinak: Nemyslím, že odstraněním náboženství by byl odstraněn i fanatismus. A navíc, kdo posoudí, kdo je fanatik. Fanatici jsou vždycky ti druzí, co si myslí něco jiného než já. :)

—————

Datum: 17.01.2013

Vložil: Lanevra

Titulek: Re: Re: black-lana.webnode.cz

Dobře, ale to je spíš řešení vlastní sexuality ne? V DI má celkem rychle jasno že Snapeovi se přinejmenším libí i muže. A co se týče Cambiare? Tam je Snape praví debil... ehm, chtěla jsem říct Zmijozel, samozřejmě, že ano. Tedy není schopen přejít z jednoho konce famfrpálové hřiště na druhé, aby se při tom neplížil, neděla že vůbec přes hřišně přejít nechce, nenastražil něco na dalšího člověka co po něm bude chtít přejít a tak vůbec. Jinak řečeno, kdyby do sebe nepral lektvary, tak bylo Pottymu hned jasné, že je Snape gay. :-D Jenže proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě.
Tak to jo, to si ujasnit musel, ale zase o Cedrikovi neměl pochyby, je gay a řekl mu to natvrdo. :-)
Takže ideální svět kde pohlaví nehraje vůbec roli.
:-D Vlastně docela těžko, také mi tu kisne jeden rozečtený Holmes a jeden vůbec nenačatý ST a Dexter.
Tož já ani neříkala že to je výhradně náboženské, jen jsem si prostě vzpomněla na jedenu zajímavou věc. Znáš mě, udržet linii rozhovoru bez odboček je pro mě nemožné. :-D

—————

Datum: 17.01.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: Re: Re: black-lana.webnode.cz

Znám ... :)

—————