Datum: 16.09.2014
Vložil: Psisko
Hledal jsem nějaký dobrý článek vysvětlující pojmy uke a seme, a objevil (opět) tvůj web. Asi už by mě to nemělo překvapit. :-) Přelétl jsem i diskuzi a můžu říct toliko: Myslím, že fenomén uke/seme je z velké části opravdu hlavně asijská "záležitost", která v evropském prostředí nikdy nebude tak úplně "fungovat". Já se po letech dopracoval k názoru, že gender a genderové role jsou jen sociální konstrukt a neexistuje nic jako "mužské" nebo "ženské" chování, jen "chování, které společnost považuje za mužské nebo ženské". Takže zženštilý chlapeček v sukýnce a s plyšákem pod paží je pro mě jen další podoba kluka, tím to hasne. No... a protože se tu párkrát nakouslo i téma bdsm, které je mi hodně blízké, tak můžu říct, že v reálu se občas stává i to, že "uke" nebo subík, chcete-li, do značné míry zezdola ovládá "semeho" nebo dominanta. Může to mít formu roztomilého provokování a "zlobení", ale i formu psychického vydírání pomocí kňourání a slz. Někomu to nevadí (většinou těm skutečným dominantním osobám, co si jsou vědomy své "síly"), někdo to nesnese. Osobně souhlasím s tím, že "s velkou mocí přichází velká zodpovědnost". Už liška řekla Malému princi, že je zodpovědný za to, co k sobě připoutal. Já rád používám termín "vůdce smečky", protože moje vidění vztahu seme/uke je "kynologické" - páníček/pejsek. :-) No a vůdce smečky musí být klidný, vyrovnaný a psychicky silný, jinak nezvládne ani čivavu. Takže když se řekne seme, vidím zralého muže, nejlépe tak nějakého profesora nebo třeba kunsthistorika, který má své malé tajemství, kterým je jeho rozmazlované lidské zvířátko, jež miluje a chrání. Ono k němu vzhlíží a je celou duší i tělem jeho, a přitom se necítí zotročeně. No, mohl bych na tohle téma psát dál, ale asi už by se to nikomu nechtělo číst, jak by to bylo dlouhé. :-D Doufám, že můj příspěvek má hlavu a patu.
