Datum: 29.08.2013
Vložil: belldandy
Uff ... Assez, ty mi dáváš? :)
Zkusím to stručně.
Může spisovatel psát protichůdně svým názorům a citům?
Myslím, že postavy v jeho příbězích mohou takové postoje zaujímat, přesto jeho postoj k životu, k psaní (a vůbec jeho styl) celou jeho tvorbou tak nějak prosakuje. Zdá se být čitelnější, pokud knih od něj přečteš víc. A může se vyvíjet, samozřejmě. Nenapadá mě zrovna nikdo, kdo by tohle pravidlo na celé čáře vyvracel, ale nevylučuji, že někdo takový je.
Napadlo mě jedině to, že Shakespeare dává každé své postavě nějakou svou pravdu a při tom z celé hry nebývá zcela jednoznačně zřejmé, jaký postoj zaujímá autor hry. On se tím ale nepopírá, je to jeho stálá metoda. A stejně občas tuším, že právě tomhle názoru asi fakt fandil. Šovinista jeden ... :)
Jak by Rowlingová napsala snarry? :D Já myslím, že by jí to prostě nešlo dohromady s tou její představou Snapea. :) Dost na tom, že to toleruje nám. Víc asi nemůžeme chtít.
Jestli jsem se s takovým názorem narodila? Předpokládám, že ne. Pravděpodobně ale nějak vyvěrá z mých dlouhodobých názorů. Musela bych se asi hodně složitě sebeanalyzovat, abych na to přišla. Musím? :)
Každopádně základ tohoto článku pochází z mých fanfikčních čtenářských začátků. Asi si to už nepamatuješ, ale byla jsi mimojiné jediný člověk, který jeho ranou podobu četl.
