Datum: 28.08.2013

Vložil: belldandy

Titulek: Re: ...

SNARRY:

Pravda je, že na snarry to vztahuji prostě jen proto,že jich nejvíc znám. :) Čistě jen proto uvádím samé snarry FF.

Jinak si zas nejsem jistá, zda jsem to pochopila s tou literaturou, ale jistě bych mohla souhlasit s tím, že ne všechno, co napíše nějaký autor, je záměr. Přesto si myslím, že v tom, jak někdo popisuje a nechá ve své FF chovat Snapea, se nějakým způsobem odráží to, jak ho sám osobně také vidí nebo vidět chce. Jistě to zároveň občas ujede jinak než to přesně chtěl, ale přesto ... kdyby ho tak vůbec neviděl ... Já myslím, že ono osobní vidění textem opravdu prosvítá.

Občas mám přímo pocit, že by se dle toho opravdu dalo rozlišit několik různých škol psaní Snapea. :)

PŘEKVAPIVOST:

Já to nechci přehánět a tvrdit, že jsem věděla, jak to celé dopadne, samozřejmě že nevěděla. Ale jsem přesvědčená, že jsem to "očištění" Snapea opravdu víceméně čekala. Kdyby nepřišlo bylo by to pro mne - nepříjemným - překvapením.

A bylo to tak proto, že jsem v tom viděla naplnění určité logiky oné postavy. Bylo by pro mne absurdní, kdyby se najednou řeklo, že to celou dobu jen na Brumbála hrál. A ta slova "Severusi, prosím" by byla příliš nudná a zbytečná, kdyby znamenala prosbu o život a nikoli o smrt.

A hlavně také, jak jsem to psala v komentáři Lanevře, protože jsem v Snapeovi viděla už minimálně od třetího dílu takový typ obojetné postavy s životním šrámem, která se v příběhu obvykle očisťuje sebeobětující smrtí.

ALWAYS A LÁSKA K LILY:

Já se k tomu Always netroufám tak docela radikálně vyjadřovat. Nakonec říct může každý cokoli, tak proč by to koneckonců neřekl. :)

Mohu jen říct, co si myslím, že věčná láska byla ta Romea a Julie, ale ti kvůli tomu museli zemřít. Desetiletí čekala na Odyssea věrná Penelopa, ale ta za něj byla vdaná a měla s ním děti. A i tak to bylo považováno za mimořádný čin. Vzhlížet a být věrný k někomu, kdo o mě neměl zájem a ještě navíc je už mrtvý, to se podobá asi tak lásce Danta k Beatrici. Jenže to byla spíš poetická póza než reálný fakt.

Myslím, že to "Always" vadí zejména těm, kteří si při průběžném čtení HP série dešifrovali postavu Snapea poněkud jinak než, jak je pak rozřešena v Princově příběhu samotnou Rowlingovou. Neboli mu nedokáží připsat onu "dantovskou" věčnou lásku k mrtvému ideálu, který sice nikdy nezklame, ale taky už nikoho opravdově neuspokojí. Prostě jim to k němu nesedí, protože jej vidí jinak.

Pokud jde o kánon, tak to k němu zkrátka patří. A odmítnou ono "Always" samozřejmě znamená odmítnout určitou část kanonického Snapea. Na druhou stranu, právě tohle fanoušci běžně dělávají, že odmítají určitou část kánonu, protože se jim "nezdá" .


JAK TO VIDÍ BELLDANDY :)

Dospěla jsem k názoru, že se trochu alibisticky vyhýbám otázce, jak to vidím já. Tak tedy podle mne Snape zkrátka opravdu dvě stránky. I ta dantovská nerealistická láska k němu patří, tedy spíše k té jeho skryté stránce osobnosti. Ideálně si čtu ráda o Snapeovi, který se (opravdu) chová jako Snape, ale občas jeho chováním probleskne ona jeho skrytá část. Ovšem opravdu jen občas, protože i z kánonu je zřejmé, že tuto část jeho okolí v podstatě skoro nikdy nevidí. A pak už z toho obvykle nějak automaticky vyleze ona převážně nepříjemná osoba s tajemstvím, jak to asi chci. :)

Musím k tomu ale dodat, že jsem ochotná tolerovat i jiné Snapey a nekřičet hned halasně - to není on. Poněvadž, vždyť já ho vlastně vůbec neznám. :) Maximálně k tomu mohu říct, že já sama ho zkrátka vidím jinak.