Datum: 28.10.2013

Vložil: simon

Titulek: .

Milá belldandy, děkuji, že jsi mě přivedla k téhle mimořádné povídce! Kompletně mi unikla a dostal jsem se k ní až díky tobě.

Osobně musím říct, že Naruby se mi líbilo o chlup víc. A to především kvůli konci Poškození. (Samozřejmě - já vždycky tajně toužím po šťastném konci, ale v tomhle případě jsem měl trochu pocit, jako by někdo vymaloval Goyovi Hrůzy války růžovou.)

Rozhodně to byla silná káva. Bylo to otřesné, děsivé, strašné... A zvlášť Naruby pro mě osobně mistrovsky napsané. Já ty nejlepší povídky poznám tak, že mě přinutí "zapomenout na svět" - nevidím, neslyším, nemám hlas, žízen, nic... Jen jsem v ději. Amanuensis se to povedlo bezkonkurečně a Juxian víceméně taktéž.

A taky se mi zdá, že práce překladatelek byla fantastická.