Datum: 15.05.2013
Vložil: Lanevra
Ještě mě k účelnému psaní napadlo...
Každý rád poslouchá chválu, to je bez debat, a myslím si že mnoho autorů časem zjistí jak psát, aby mohl tu chválu poslouchat.
Čtenáři jsou různí, ale dají se rozdělit - co jsem vypozorovala - do dvou základních skupin (které mají nesčetné množství podskupin) 1) extrovertní a 2) introvertní.
Extrovertní čtenáři jsou ti co hodně komentují, často komentují dlouze a všelijak "monumentálně" vykřikují do světa obdiv. Tito čtenáři sice třeba i rádi násilí, ale ve své podstatě větší část z nich doufá ve šťastný konec kdy se všechny jejich oblíbené postavy dožijí stáří a milované páry zůstanou navždy spolu.
Introvertní čtenář nanejvýš kliká v anketách, občas - většinou na konci povídky - napíše že "hezké" a tím to hasne. Takoví čtenář je ten, co je spíše otevřený i těm ošklivím věcem s ošklivím koncem. Usuzuji tak z toho, že u takových povídek bývá třeba hodně kliknutí na pozitivní hodnocení, ale málo komentářů nebo vyjadřují šok nikoliv obdiv.
Je jasné že autor si raději bude číst dlouhé obdivné výkřiky, než jen koukat jak naskakují čísílka na nějaké anketě nebo hodnotící tabulce. To pak vynechá co by sám chtěl napsat, protože to zdánlivě nikoho nezajímá, a nakonec do své povídky účelově zapracuje motiv, psychologii nebo vyvrcholení takové, jaké by si čtenář přál.
