Datum: 08.05.2013

Vložil: Adelaine

Titulek: -

No, odezva taky byla rychlá (já jsem totiž srab a teď jsem to znova nečetla;).
Já myslím, že jsem asi Ti tak nějak řekla, jak to s těmahle povídkama mám. Nemám je ráda a nebudu je číst víckrát, jenže něco na nich je, což mi došlo ale až dlouho po dočtení. Na první mě dostala ta absolutní, úplná ztráta naděje, v druhé se mi asi nejvíc líbilo to Snapeovo uvědomění, že on si Harryho vzal proto, aby se mu ubližovalo co nejmíň, přesto mu vlastně nikdo neublížil víc než zrovna Snape. A to, že se k němu snaží chovat slušně, tím mu vlastně o to víc následně ubližuje. Co je teda správné?!
Pak mě to také nutí se zamyslet, jestli něco, co sami nezažijem, musí být fakt takhle děsivé, abychom to správně pochopili a procítili. Na druhou stranu musím přiznat, že nejspíš právě pro přílišné násilí, aspoň pro mě, zaniká hlavní příběh a vyplave, až když vzpomínka na mučení v hlavě vybledne.
Takže bych vlastně řekla, že ačkoliv se mi nelíbí, tak mě čímsi fascinují a nutí mě o nich přemýšlet víc, než o jakékoliv jiné povídce.