Datum: 22.04.2013
Vložil: Lanevra
Brumbál ale šel, hledal a ničit plánoval, jen si navlékl prsten a onemocněl natolik, že už toho nebyl schopen.
Mimochodem nepodsouvej mi tvrzení že mi všichni mocní Potterové vadí, zejména když jsem hned vzápětí řekla že toho v Kameni mám ráda a nevadí mi. Já si klidně o takovém Potterovi s radostí přečtu, proč by ne, vadí mi v případě že je psaný tak jako ve Stromu. Bez návaznosti na jeho charakter zmatené lesní včely a bez ohledu na jeho nízký věk. Vadí mi Potter, co je mu šestnáct, přijde do kruhů prokazatelně mocných kouzelníku, řekne "Koukejte jak jsem mocnej!" a všichni si, bez výjimek, kecnou na zadek v pokoře.
Prosím, ať mu autor přisoudí moc stejnou jako má Brumbál a klidně i větší, ale ať si uvědomí že Brumbálovi je sto let zatímco Potterovi není ani dvacet. A podle toho nechť tvoří děj. Potter co hned všechno ví, každou situaci vyřeší, všechny chápe, všichni chápou jeho atd. je prostě ten typ, co mi vadí.
Upřímně trochu nechápu proč tu mluvíš v návaznosti na mocného Pottera s povídkami napsanými před vydáním toho či onoho dílu a říkáš že bychom je diskvalifikovali. Nemyslím si že to tu někdo řekl nebo naznačil. ;-) Já když čtu povídku tak nekoukám na to kdy byla dopsána a jsem natolik chápavá, alespoň doufám, abych z děje vyrozuměla, že nebere v potaz nějakou z knihu či událost v některé z knih popsanou. Kdyby měl autor vypočítávat co všechno z toho či onoho důvodu ignoruje, tak by u delších povídek takoví text vydal na desítky stran.
Jako nejkrutější a nejmocnější byl považován Grindelwald a po něm Voldemort. S Grindelwaldem svůj osudoví souboj Brumbál už odbil a Voldemort mu skutečně nebyl souzen. Moc osudu bych v tomto případě nepodceňovala, protože věštby jsou prostě jedním z pilířů společnosti to můžeme ostatně v Síni vidět. Protože nebylo Brumbálovi souzeno Voldemorta zabít tak jedinou druhou variantou bylo, že sám Brumbál zemře a upřímně; komu by se chtělo umírat? Takže ano, Potter měl tu smůlu že se narodil ve špatný den. Nicméně je celí příběh postaven tak, že souboj Pottera a Voldemorta je jistou paralelou pro souboj Brumbála Grindelwalda, ovšem to už jsme zase u toho jak Rowla přemýšlela a že Potter je pohádka urputně rozvedená do něčeho víc.
Jistě, to je ovšem klasické schéma velké části povídek že jsou výhradně o romanci. Tím neříkám že mi to vadí, jen to konstatuji. Když tvořím pouze romanci, pak je jasné že věc než dvě postavy nebudou třeba.