-
Úvod > Odpověď na názor
Diskusní téma: Jsou autoři fanfiction parazitelé nebo prznitelé své předlohy?
Datum: 09.03.2013
Vložil: Lanevra
Titulek: black-lana.webnode.cz
Poukazování na autorská práva je myslím zásadní argument co si tu uvedla. Fanfiction je špatné z pohledu mnoha lidí proto že narušuje autorská práva původního spisovatele, ale je špatné jen do chvíle kdy spisovatel žije. Po jeho smrti už to není fanfiction nýbrž následovatel spisovatele XYZ.
Dobře je to vidět na Sherlocku Holmesovi.
Samotné Doylovi příběhy jsou z celého SH vesmíru jenom drobounkou hvězdičkou. Všechny knihy a příběhy o Holmesovi které vznikli po vydání poslední řádky od Doly bychom v extrémním náhledu na autorská práva a co se týče prznění předlohy nekvalitou, označit za fanfiction díla. Dokonce u nich platí stejné pravidlo hledání perel jako u fanfiction na internetu včetně toho že existuji naprosto AU příběhy kde je například Holmes cestovatel z budoucnosti z doby kde jsou lidé geneticky upravováni a klonováni. Najdete tam díla jako Obří krysa ze Sumatry (Ledový palác, Ohniví démon) co bych řekla že jsou možná i lépe napsané než klasický Doyla. A najdou se tam také díle jejichž literární stejně jako obsahová kvalita nejstojí za nic.
Ovšem, ať jsou SH příběhy jakkoliv dobré/špatné jejich spisovatele nikdo neoznačí za spisovatele fanfiction a neřekne že przní předlohu. Ne, kdepak, o nich se vznešeně řekne že jsou fanoušky a následovníky sira Doyla. Jediný důvod proč tomu tak je? Protože Doyle je už mrtví a když je spisovatel mrtví, tak jako kdyby jeho autorská práva přestala platit, ale do doby kdy žije budou někteří lidé nad FF k jeho dílu ohrnovat nos jako nad plagiátorstvím a przněním předlohy. Jsem přesvědčená že až Rowla zemře, tak se klidně budou psát knihy na téma HP a nikdo nad tím ani nemrkne okem.
(Mimochodem pokud se nepletu tak slovo "kánon" vzniklo právě v souvislosti s přibývajícím množstvím SH příběhu nepsaných Doylem. V SH kontextu je "kánon" vše co napsal Doyle osobně, ostatní je zbylá fikce)
Konkrétně k Temnářce; z jejího článku jsou cítit dvě věci. O jedné hovořit tady nebudu, pokud by tě názor zajímal, tak ti ho zdělím interně, aneb vždy je tu někdo třetí kdo se dívá.
A druhá věc je její jasná neznalost FF scény kdy uvádí ten příklad že "nenávidí se tak je necháme do sebe zamilovat" přičemž to samozřejmě není jediným hnacím motorem všech FF co existují a není to hnací motor ani všech slash FF co existují. Stejně tak všeobecně nesouhlasím s takovým tím názorem že je slash psát proto že dva hezcí chlapy v posteli jsou dvakrát tak příjemní na pohled. Co mohu mluvit za sebe, tak píšu ráda za Snapea, ráda si ho představuji, ale že bych ho viděla jako hezkého? No to prosím ani náhodou.
Vtipný je také její argument ohledně hodin a hodin studování. :-D Ne, ten je vážně vtipný a já se při něm skutečně usmívám, protože můj život je od rána do večera protkaný přemýšlením o psychologii postav, bádáním nad značnými nelogičnostmi v HP světě a vyhledáváním skrytých motivů. Tím pádem já splňuji její podmínku že musí FF spisovatel mít prošmejděný svět. :-D
Také je zajímavé její zmínění o tom že Potter jen tak řekne Malfoyovi že ho miluje. Z toho totiž jasně zní jaký druh povídek četla. Ony totiž, což by ji jistě překvapilo, existují povídky které začnou, mají 500 stran, skončí a hlavní pár si při tom lásku nevyzná ani jedinkrát a ještě na konci umře takže to nemůže udělat ani v zákulisí.
O tom jak vnímá svět člověk jiné sexuální orientace... no to považuji za zajímavé, abych tak řekla. :-D
S čím se ztotožnit částečně mohu je její tvrzení že nejlépe se píše o tom co člověk zažil. V tom nejspíš spočívá má neschopnost popsat postavu jenž skutečně miluje. Zatím co touha vyrvat někomu vnitřnosti je běžnou součástí mého kontaktu s obyčejnou lidskou populací, tak pocit že někoho miluji je mi docala dost vzdálený, tak to logicky nepopíšu správně. To je to tvoje nedávné že většina mých postav má EQ na bodu retardace. :-D