Datum: 19.10.2012
Vložil: Lanevra
Ano, ano, naprosto souhlasím s tím že v japonské (potažmo i třeba čínské) kultuře je nadřazenost jednoho člověka nad druhým velice důležité. Vezmi si například, že v práci koje těch, kteří jsou vedoucí mají vždy schůdek. Pracovna ředitele společnosti je navrcholku budovy a prakticky vždy se do ní vstupuje po schodech, to aby ani jeho sekretářka nebyla na stejné úrovni jako on. Boty na podpatku tam tradičně nosí ženy vysoce postavené. Stále je běžné že se lidé výše postavenému uklánějí a tak dále. Mimochodem na tomto principu je také postavena Vulkánské společnost, jestli sis někdy všimla. Má mnoho prvků jak ze staré antické kultury tak právě z japonské kultury, včetně spíše zdánlivého nízkého postavení žen ve společnosti (viz Amanda chodící jeden krok za Sarekem).
Ano, v Cambiare je to postaveno na to kouzlu a od samého začátku tam mají definovaný vztah Pán/Otrok, což v DI není, ale když to člověk čte - alespoň já - tak vidím jak Snape pomalu dochází k tomu, že to kouzlo je vlastně o vzájemné rovnováze mezi pánem a jeho otrokem.
Být pánem neznamená jen trestat a týrat, ale i odměňovat. Například může být otrok dlouho trestán, svazován, mučen a jako odměnu pak dostane, že může svého pána potěšit. Pro otroka je potěšení pána, nebo třeba i samotná možnost se ho dotýkat, velkou odměnou. Je to jako pes, který když je zahnán od páníčka, seřezán obojkem nebo prutem, tak se stejně připlazí zpět a je štěstím bez sebe, když ho pán pohladí a polaská.
Navíc, v sexuálních hrátkách má Pán za svého otroka skutečnou odpovědnost. Někdy má i odpovědnost za jeho život například v případě lidí, kteří mají rádi škrcení nebo dušení. Pak v rukou pána nebo paní doslova leží život dotyčného. To je neuvěřitelné odpovědnost, to je maximální ovládání, to je to, co každý dominantní člověk chce. Chce aby na něm byl jeho mazlíček závislí a zároveň o něj chce pečovat, protože to přichází ruku v ruce.