Datum: 12.10.2012

Vložil: Lanevra

Titulek: Re: Re: Re: black-lana.webnode.cz

Vidíš to a já vlastně docela nerada romantické hrdiny. Vážně, gesta jako obrovské pugéty růží mi přijdou, že to likviduje charakter nejen nějaké mužské postavy, ale samotných mužů.
Neřekla bych že u FFDeníku jde o to, že autor nemůže odpovědět. Tam spočívá problém v tom, že někteří komentující si rozdělili povídky to zhruba třech kategorií. 1) Čisté PWP, to už si ale upřímně mohou pustit porno a vyjde je to nastejno. 2) Parodie, kdy se musí z plných plic zasmát. 3) Hlubokomyslnou povídku pojednávající o životních otázkách. Cokoliv jiného, odlehčeného, romantického, experimentálního... považují za škvár. Možná je to taky jejich zkresleným náhledem na spisovatelství, který se mi zdá že mají. Někdy mám dojem, že podle nich autor zasedne ke klávesnici/papíru a řekne si "Tak a dnes jim v téhle FF přednesu podrobný elaborát o nesmrtelnosti chrousta" a přitom tak to vůbec není. Neznám žádného autora FF který by sedl ke klávesnici a rozhodl se že následující jeho povídky čtenáři něco zdělí. Většina z nás (a myslím že to tak dělají i "opravdoví" autoři) jednoduše píše to, co nám přijde na mysl. Někdy si třeba chceme něco jenom vyzkoušet, protože na to máme chuť. Někdy se prostě nudíme, napadne nás ptákovina, tak ji napíšeme. Když se do podrobna rozebírá skutečný autor knihy, tak je to myslím malinko něco jiného. I kdyby psal hrozný škvár, tak je považován za profesionála. Autor ff je pak jenom jakýsi podřadný ametar. Tím chci říct, že by se tedy nejdřív měl autor nějaké ff v očích všech pozvednout na úroveň profesionálního autora a pak ho začít rozebírat. A nebo prostě jeho povídky psychologicky nerozebírat. U nás pak je co já vím jediný autor FF, kterého čtenáři pozvedli na profesionální uroveň a to je Alice. Takže z mého pohledu; rozebírat klíč z psychologického hlediska je v pořádku. Rozebírat tak moje, Styxiny, D.J., Casiopeiny a já nevím koho povídky je blbost. Buď nás povyšte na úroveň profesionálního autora a nebo prostě napište, že povídka neoslovila a tečka.
A nebo nás tedy tím psychologickým rozborem povyšte na úroveň profesionálního autora, ale pak chceme českou fanfiction síň slávy a být v ní umístěni vedle Alice. :-D (To je vtip a nadsázka, jen aby bylo jasné.)
K tomu bych také ráda řekla, že nepociťuji k nikomu zášť. Klidně veřejně přiznám že se S.L. sdílím leckterý názor na charakter postavy nebo i na některé povídky. Stejně tak říkám, že s belldandy jsme se myslím celkem spřátelily. Je to prostě jen můj názor na vztah spisovatel FF a čtenář FF.
:-D Jenže ty bonbony jsou tak klasické, až je to neuvěřitelné, přitom snad byli jen v jediné scéně v knize. Stejně tak klasický je to, že všem dává Albus čaj a nebo že Severus miluje kávu/čaj až za hrob. A my si musíme připustit, že tyhle klišé jsou sladce vtipná, když je vidíme v povídkách nebo když je píšeme. Já se ještě teď směju své představě Snapea s nízkým tlakem, jak chodí do postele ve vlněných ponožkách a ráno se nevzbudí bez hrnku černé kávy. :-D
Myslím že tyhle prvky původně vznikli z toho důvodu, aby svět HP nabyl větší hloubky a reálnosti. V knize ani ve filmu není nic takového, přitom třeba závislost na kofeinu je rozšířenější než závislost na nikotinu nebo na alkoholu, to asi proto, že kofein není považován za drogu. Tím chci říct, viděla jsi v knize nebo filmu že by byl někdo na něčem závislí? Alkoholu, cigaretách, kávě klidně i tvrdých drogách? Ne a je to proto, že HP je vlastně pohádka a v těch nic tak reálného není. Jenže autoři ff chtěli přidat do toho HP světa reálné prvky. A já si myslím že všechny z nich mají svůj logický podklad. Vezmi si například anorexii u Pottera. Upřímně v některých povídkách nad tím zvedám oči v sloup (viz Všechno není ztraceno), ale tu logiku autora v tom vidím, i když je pravda že musel prvky v HP dost znásobit. Skutečný obraz toho, jak to vypadalo u Dursleyových v domácnosti je asi takoví, že Potter jednou za čas nedostal večeři. Ovšem pokud si to autor znásobí, takže nedostal jíst třeba tři nebo čtyři dny, pak je náchylnost k anorexii hned na světě. Vidíme předpoklad k fyzické anorexii, kdy se v případě dlouhodobého nedostatku jídla stává, že tělo není schopno větší množství jídla vůbec zpracovávat. To je naprosto neřešitelný druh anorexii, protože v něm nemusí být žádné psychologické prvky, se kterými by se dalo pracovat a takové dlouhodobě podvyživené tělo člověk špatně přesvědčí k tomu aby se chtělo futrovat jídlem. A pak tu máme i prvek mentální anorexii, kdy by byl Potter posedlí jídlem (to anorektičky často jsou) a zároveň by měl jeho nedostatek v hlavě spojený s trestáním za nějaké provinění. Tím pádem by se pak mohl jeho nedostatekem sám trestat v případě, že by cítil pocit vinny.
Já bych neřekla že se víc líbí slash než het. Spíš bych řekla že je to trochu zdání nás slashařek že slash je rozšířenější. Jsem naprosto přesvědčena že součet hetu a povídek bez romantických zápletek je mnohonásobně větší než počet slash povídek. Navíc, v případě HP je slash jaksi přirození z důvodu nedostatku ženských postav, které by byli párovatelné a to zejména v případě, že člověk bytostně nesnáší Hermionu a Ginny. Tak je to alespoň u mě. Například když se podíváš na moje stránky, tak v HP převládá slash, ale v Buffy jednoznačně het. Proč? Protože Whendonovi se podařilo udělat pěkné ženské hrdinky s mnoha podtony, stejně jako páry, které mají svou hloubku. Takže proto si myslím že je slash v HP takoví přirozenější.
Navíc, z mého pohledu je nepřirozeně přirozený každý romantický vztah. :-D Osobně nejsem schopný ponořit se do zamilovanosti a bláznit, proto také když se pokouším psát někoho, kdo hluboce a bláznivě miluje, tak je z něho fňukna a kašpar. Zatím co ostatní postavy, ač milují, se mohou zdát chladné a odtažité od vztahu. Aneb, proč že já to vlastně píšu romantické příběhy? :-D
S tím "můj" u Lupina, ono je to možná také dáno hercem, který snad Lupina prý hrál jako kdyby byl homosexuál (a protože Lupin jak všichnií víme je a s Tonksovou jen ukazoval svou fázi popírání :-D) a homosexuály lidé berou často jako ženy v mužském těle. Ono to tak samozřejmě není, ne všichni gayové jsou načinčané slečinky - i když někteří samozřejmě ano - stejně tak jako všechny lesby nejsou potetované, nasvalené a drsné - i když některé samozřejmě ano. Takže si myslím že u něho to trochu vzniká ze společenských předsudků a klišé. Stručně řečeno Lupin může být zženštilí, protože je to žena v mužském těle.
Navíc si myslím že i muži jsou majetničtí, ale jiným způsobem než ženy. Touha vlastnit je přirozená všem lidem a nejen lidem, ale i zvířatům. V přírodě neexistuje pojem jako veřejné vlastnictví. Jsou věci v okolí, které se buď stanou mými a nebo tvými. Vlastnit něco společně je obtížné.